Srážky se zvěří jsou stále častější i dražší

Vysočina má pro nečekaná setkání na silnici ideální podmínky a ročně tu hynou tisíce kusů zvěře.

Venkovská Vysočina s množstvím lesů a polí je jedním z nejrizikovějších regionů co do nebezpečí dopravních nehod způsobených srážkou se zvěří. Takové dopravní nehody se v posledních letech čím dál častěji objevují i ve statistice České pojišťovny. Snaha myslivců dostat do projektů při nově opravovaných úsecích silnic výstavbu oplocení však naráží na nedostatek peněz. Škody z takových kolizí jsou ale obrovské, a to na obou stranách."Je to pár let zpátky, co jsme si vytvořili statistiku a došli jsme k ohromujícímu číslu - 600 sražených kusů zvěře na okrese za rok," seznámil s výsledky pátrání myslivců na Žďársku jejich předseda Oldřich Sedlář. Jak doplnil, nejčastěji odnášejí zvyšující se frekvenci provozu na silnicích (a též rostoucí sílu a rychlost vozů) srny.

Divočáci, jakožto tlupní zvěř, zase představují znásobené riziko. "Celá skupina jde za vedoucím kusem a nebezpečí střetu se tak zvyšuje. Pamatuji se na případ, kdy na dálnici D1 u Lhotky srazila auta v obou směrech najednou 26 divočáků," popsal myslivec. Podle něj jsou nejnebezpečnějšími úseky místa, kde silnice přetíná cestu buď přímo lesem, anebo od lesa k poli s "atraktivní" plodinou, například stále zelenou řepkou.

"Pokud je takový úsek navíc rovný a přehledný a auta na něm proto jezdí rychle, pak je riziko střetu vysoce pravděpodobné. Třeba mezi Žďárem a Škrdlovicemi na sedmikilometrové vzdálenosti srazí auta za rok v průměru čtrnáct srn," doplnil expert.

Dopravní nehody, v nichž jako jeden z účastníků figuruje zvíře, se ve statistikách České pojišťovny objevují v uplynulých letech čím dál častěji. Zatímco v roce 2003 jich Česká pojišťovna evidovala něco málo přes 2100, v loňském roce už byl jejich počet dvojnásobný. Ani letos se konečné číslo nebude zřejmě výrazně lišit, což potvrzují i policisté.

Jejich statistiky potvrzují, že počet dopravních nehod způsobených nečekaným setkáním se zvěří je na Vysočině poměrně značný. Například na Jihlavsku se jich letos do konce listopadu událo 65, na Žďársku 73. Drobné střety, například se zajíci, řidiči přitom policistům ani nehlásí."Škody jsou někdy opravdu citelné. Vzpomínám si na střet s obyčejnou kočkou, který nakonec majitelku vozidla přišel na 50 tisíc korun," uvedl mluvčí žďárských policistů Václav Kučera. Jeho jihlavská kolegyně Jaroslava Slavíková zase upozornila, že zvířata se mohou objevit i na místech, kde by je člověk nečekal. "Naposledy toto pondělí se objevila ve svodce zpráva o střetu s divočákem a škodou přesahující 30 tisíc korun. Místo, kde k nehodě došlo, je přitom prakticky vstupní branou Jihlavy," popsala.

Podle Oldřicha Sedláře se myslivci snaží prosadit do projektů na "rizikové" úseky silnic výstavbu plotů. Výstavní kus je na zrekonstruované silnici mezi Bohdalovem a Novým Veselím na Žďársku, jenže je stavbou dosti ojedinělou. "Nikdo nás nechce slyšet, hlavně proto, že je to drahé. Přitom pro obojživelníky se ochozy dělají," posteskl si myslivecký předseda.

Hlavní rozdíl mezi nehodou s lesním a domácím zvířetem je v určení viníka nehody. Zatímco za dopravní nehodu způsobenou domácím zvířetem, jako jsou volně pobíhající kočky, psi, ale i slepice, ovce, krávy, odpovídá jejich majitel, který je také povinen škodu uhradit, na lesní zvěř se zákaz volného pobíhání nevztahuje, takže jí způsobené škody si hradí motorista sám.

"Na tyto případy se tedy nevztahuje povinné ručení ani žádné jiné odpovědnostní pojištění majitele zvířete. Proto motoristům doporučujeme uzavřít havarijní pojištění, které škody způsobené srážkou s divokou zvěří kryje," vysvětlil tiskový mluvčí České pojišťovny Václav Bálek.