Ministryně Vicenová chce poškodit zemědělce

Rozhovor s Janem Velebou, prezidentem Agrární komory ČR

Od září jsme sledovali aktivity Agrární komory ČR, její jednání s představiteli politických stran, zastoupených v Poslanecké sněmovně, i jednotlivými poslanci, aby ve státním rozpočtu na rok 2007 zůstala zachována částka, kterou naši zemědělci dostávají jako dotace, tj. přímé platby, které jdou z fondů EU. To se také vcelku podařilo. Avšak nyní nastává složitější situace, která se týká národních doplňkových plateb k přímým podporám (TOP-UP).

Ministryně zemědělství a výživy Milena Vicenová prosazuje jiné řešení v rámci národních přímých plateb, než jak se dosud praktikovalo. Můžete to vysvětlit?

V polovině prosince projednalo ministerstvo zemědělství nový návrh nařízení vlády o stanovení nových podmínek poskytování národních doplňkovýh plateb k přímým podporám, tzv. Top-up. Původní návrh materiálu, který předložily příslušné odborné útvary, navazoval na principy uplatňované v minulých letech. To je na systém podporující vybrané sektory, které zjednodušují vyplácení plateb v systému jednotné platby na plochu (SAPS). Do tohoto systému byly navrženy tyto komodity: chmel, len pěstovaný na vlákno, vybrané plodiny na orné půdě a přežvýkavci (skot, ovce a kozy).

A právě na popud ministryně Vicenové bylo projednávání tohoto návrhu přerušeno, neboť ta požaduje, aby stávající návrh dvou variant byl doplněn o třetí, která bude vycházet z principu jednotné platby na plochu (SAPS). To znamená, že finanční obálky, které jsou alokovány jednotlivými topupovanými komoditami se sečtou a tato výsledná částka se následně vyplatí na veškerou plochu zemědělské půdy. Při předpokladu, že topupovaná obálka představuje 7,2 mld. Kč a výměra zemědělské půdy je podle registru přibližně 3,5 mil. ha, odpovídá plošně vyplacená částka zhruba 2050 Kč na jeden hektar zemědělské půdy.

Co to konkrétně znamená?

Z evropských fondů (z Bruselu) jdou dotace SAPS, což je přímá platba na plochu, na hektar. Tyto platby jsou od našeho vstupu do EU stabilní. Původní částka byla ve výši 25 procent a každý rok se tyto platby navyšují o dalších pět procent. Ale k těmto dotacím SAPS jsou zemědělcům poskytovány tzv. národní doplňkové platby k přímým podporám. A ty jsou právě alokovány na komodity, které jsem vyjmenoval. Tímto programem se vlastně podporují chovatelé skotu, ovcí a koz, či pěstitelé uvedených vybraných plodin.

Pokud budou tyto platby začleněny do obálky SAPS, to znamená jenom na půdu, dostanou dotace všichni. To je pravda, ale ti, kteří právě pěstují speciální plodiny a chovají dobytek, toho dostanou podstatně méně než dosud. Takže výsledkem bude, že se zvýší dotace i těm, kteří nepěstují či nechovají nic. A ti, co dotace potřebují, kteří se snaží v těchto komoditách konkurovat zahraničním pěstitelům a chovatelům, budou mít mnohem méně. Zmenší se tak rozsah českého zemědělství a znehodnotí to práci mnoha lidí, řady chovatelů a pěstitelů.

Lze to nějak vyčíslit?

Podle odhadů Agrární komory ČR by došlo ke snížení topupové obálky v neprospěch ohrožených sektorů přibližně o 0,8 mld. Kč s takřka likvidačními dopady v sektoru chmel, bramborový škrob, len přadný. Česká republika by tak výrazně zvýšila konkurenční nevýhody, které zde mezi EU 15 a ČR existují. Pěstitelé těchto komodit získávají ve starých členských zemích několikanásobně vyšší podpory.

Samostatnou kapitolu potom tvoří sektor přežvýkavci, který by reagoval na významné snížení alokovaných prostředků bez přímé vazby na chovaná zvířata dalším snížením chovů, zejména u skotu.

Nenarušilo by to koncepci agrární politiky?

V případě schválení této varianty by došlo k narušení koncepce agrární politiky, kdy bylo zemědělcům deklarováno, že platba na VDJ (velká dobytčí jednotka, což je 500 kg živé váhy zvířete - pozn. red.) bude dlouhodobého charakteru a nebude do roku 2009 měněna. Na základě těchto příslibů byli chovateli připravovány podnikatelské záměry. Investovali v oblasti welfare (zlepšení životního prostředí) zvířat, zlepšení kvality stáda skotu, zlepšení jakosti produkce, a to ze strany podnikatelů i státu. Lze tedy hovořit o zmaření těchto investic.

To vše by bylo zaváděno v době, kdy se snižuje rozměr českého zemědělství, kdy klesá cena mléka, cena jatečných prasat a drůbeže, kdy chovatelé a pěstitelé stojí před rozhodnutím, zda omezit či zrušit chovy či produkci, a to se všemi druhotnými dopady na sektor obilovin, na snižování pracovních příležitostí na venkově a následném vysidlování venkova.

Takže opatření, které ministryně Vicenová prosazuje, jde proti zájmům českých zemědělců...

Ano! Ministryně Vicenová nedávno vydala kodex chování pracovníků ministerstva zemědělství. V souvislosti s opatřením, které prosazuje, ji píši již druhý otevřený dopis. A žádám ji, aby si uvědomila, že její osobní kodex chování spočívá v tom, že nebude škodit zájmům českého zemědělství.