V Česku vyrostou stovky větrníků

Lidé z okolí Dukovan na Vysočině mají problém: firma ČEZ chce v jejich okolí postavit skoro čtyřicet stometrových větrných elektráren. Řadu místních, kteří si zvykli na soužití s jadernou elektrárnou, představa desítek vrtulí děsí. Dukovanští ale nejsou sami. Investoři chystají po celé zemi stavbu stovek větrníků, na vrtule v okolí si tak budou muset Češi zvyknout. A navíc za energii šetrnější k životnímu prostředí spotřebitelé zaplatí nemalé peníze.Dnes se v zemi točí asi šedesát větrných elektráren. "V příštích letech se jejich výkon nejméně zdesetinásobí na pět set až tisíc megawatt," odhaduje Josef Sedlák, ředitel firmy ČEZ - Obnovitelné zdroje, která chystá projekt větrného parku u Dukovan.

Podaří-li se plány investorů splnit, bude v zemi v roce 2017 vyrábět asi šest stovek vrtulí tolik proudu, jako jaderná elektrárna v Dukovanech. Víc jich domácí přenosová síť podle energetiků není schopna přijmout. Připojení stovek větrníků je pro společnost ČEPS, která přenosovou soustavu spravuje, vážný problém.

Větrníky za miliardy

"Pokud se dokončí projekty větrníků na stovky megawattů, zdraží se náš provoz nejméně o dvě a půl až tři miliardy korun ročně," říká ředitel ČEPS Vladimír Tošovský. Větrné elektrárny jsou závislé na počasí: když fouká vítr, jejich produkce nekontrolovaně roste, při bezvětří jejich výkon chybí. ČEPS musí tyto odchylky vyrovnávat a právě to bude podle Tošovského stát až tři miliardy korun ročně.

Další peníze musí kvůli novým větrníkům firma vložit do stavby elektrických vedení a posilování dispečinků. "Náš investiční program je spočítán asi na 2,5 miliardy ročně - nejde ale výhradně o investice kvůli novým elektrárnám," říká Tošovský. Poplatky za přenos elektřiny a služby spojené s fungováním soustavy jsou součástí ceny, kterou za elektřinu platí zákazníci. Větrníky se tak stanou dalším faktorem zdražování proudu, jehož cena už tak roste. "Větrná energie je hezká věc, ale bude nás něco stát, máme-li udržet naši síť stabilní," uvedl Tošovský.

Vítr, co jiného?

Větrné elektrárny jsou nyní jedinou cestou pro firmy, které chtějí investovat do energetiky. Stavbu nových tepelných elektráren brzdí tenčící se zásoby uhlí. Trojkoaliční vláda chce zachovat ekologické limity těžby v severních Čechách, což možnosti investorů omezuje na pouhé dva nové elektrárenské bloky.

Jaderné zdroje se podle vládní koaliční dohody nemají stavět vůbec. Plynové elektrárny zvyšují závislost země na dovozu z Ruska, cena elektřiny z nich je nejistá. Nový kabinet slibuje podporu obnovitelných zdrojů energie. Jenomže pro elektrárny na biomasu není na českém trhu zatím dostatek suroviny, která by se dala spalovat. Pro nové hydroelektrárny nezbývá na domácích řekách téměř žádný prostor. Sluneční či geotermální zdroje jsou příliš drahé. Investoři do větrníků dnes ve většině vyhlédnutých lokalitách čelí odporu místních lidí, někde se proti nim staví celé kraje: větrnou energii odmítlo například jihomoravské zastupitelstvo. Problémem je i zdlouhavé stavební řízení. "Řada projektů se chystá čtyři až osm let," podotýká Sedlák. Ten by sice uvítal zjednodušení schvalovacího řízení, celkově je ale s přístupem státu k větrné energii spokojen. "Podmínky pro větrné farmy jsou u nás teď vhodné jako nikdy dříve."