Vědci varují: žádné dobré zprávy o klimatu

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) [1] dnes dopoledne v Paříži zveřejnil první část své v pořadí již čtvrté hodnotící zprávy o klimatických změnách. A zpráva není optimistická - další a přesnější měření a propočty budoucího vývoje jsou stále více varovné. „Klimatické změny jsou zcela jednoznačně největším globálním problémem. Je třeba jednat a to okamžitě, průběžně a na všech frontách, počínaje maličkostmi. O problému se hovoří už dlouho, ale od slov musíme přejít k činům, dnešní zpráva více než dvou tisíc expertů je k tomu jednoznačnou výzvou,“ komentoval závěry vědců místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík.

IPCC potvrzuje narůstající trend emisí skleníkových plynů (především oxidu uhličitého, ale také metanu a oxidu dusného). Konstatuje, že za poslední dekádu se zvýšil jejich vliv na ohřívání planety o 20 %. To je nejstrmější nárůst za poslední dvě staletí. Přirozené změny, způsobené sluneční činností, by byly pětkrát nižší. Posledních dvanáct let bylo, až na jedinou výjimku, nejteplejšími roky od počátku systematických měření teplot v polovině 19. století. Vědci zároveň jednoznačně konstatují, že vliv lidské činnosti na klimatické změny je zřetelný.

Za posledních sto let vzrostla globální teplota o 0,74 oC. „Zvlášť znepokojivý je ale trend nárůstu teplot, který se neustále zrychluje. Dnes globální teplota roste o 0,13 oC každých deset let,“ říká Martin Bursík. Zvyšování teploty má již dnes celou řadu přímých a velice neblahých důsledků. Posledních 50 let stále klesá počet chladných dní a nocí v roce a naopak stoupá počet dní horkých, včetně extrémních veder. Klesá také počet dní v roce, kdy je permafrost, tedy tzv. „věčně zmrzlá půda“, opravdu zmrzlý. Od 80. let 20. století se teplota svrchní vrstvy permafrostu zvýšila o 3 oC.

Změny teplot mají zásadní vliv na změny v cirkulaci vody. Stoupají srážkové úhrny ve vyšších zeměpisných šířkách (tedy v severních a centrálních částech Evropy, Ameriky i Asie), naopak v tropech a subtropech (Středomoří, Sahel, jižní Afrika i Asie) srážky rapidně klesají. Zatímco kolem rovníku a v subtropech přibývá katastrofálních such a požárů, v mírnějších zeměpisných šířkách zase přibývá přívalových dešťů, které jsou navíc stále intenzivnější. Vědci předpovídají, že bude sice ubývat počet bouří jako jsou orkány či tajfuny - jejich síla ale bude naopak narůstat.

Stoupání hladiny oceánů již také dávno není otázkou science fiction. V posledních deseti letech stoupají hladiny světových moří o 3,1 mm ročně, což je o 70 % více než byl trend předcházejících čtyř dekád. Jen v průběhu minulého století se hladiny oceánů zvedly o průměrných 17 cm. K tomu přispívá také tání pevninských ledovců. Na severní i jižní polokouli ubývají horské ledovce, což v letech 1993 - 2003 přispívalo ke zvýšení hladiny světových moří o téměř 0,8 mm za rok. Tání ledovců v Grónsku a v Antarktidě zvedalo ve stejném období hladinu o 0,4 mm za rok. Ubývá také mořských ledovců v Arktidě, a to v průměru o 2,7 % ročně - v letním období dokonce o 7,4 %.

IPCC zpracoval čtyři varianty dalšího vývoje na základě složitých matematických modelů. Všechny se shodují v tom, že v následujících 20 až 30 let poroste globální teplota o asi 0,2 oC každých deset let. Nárůst teplot po roce 2030 se v jednotlivých scénářích liší - předpokládají nárůst o 1,7 až 6,3 oC, což jsou hodnoty o 0,3 až 0,5 oC vyšší než říkaly předchozí odhady.

Zpráva IPCC ke stažení:

http://www.ipcc.ch/SPM2feb07.pdf

Další informace:

http://www.ipcc.ch