VÝZNAM PŘIKRMOVÁNÍ ZVĚŘE

Jedním ze základních způsobů péče o zvěř v zimním období je přikrmování, které je ze strany myslivců velmi záslužnou činností. Ne vždy se však u veřejnosti setkává s pochopením, zvláště pak u těch, kteří jsou ovlivněni mylným názorem médií o přemnožení některých druhů spárkaté zvěře či zidealizovaným pohledem na stav dnešní kulturní krajiny. V zimním období dochází v těle samic spárkaté zvěře k vývoji plodu, u samců dochází k tvorbě paroží, u některých druhů probíhá období páření (honcování zajíců), zatímco pernatá zvěř se připravuje na snůšku. Současně s krmivy je zvěři také předkládána nezbytná sůl. Tato činnost má nesporně pozitivní vliv na kvalitu volně žijící zvěře.

Příroda je pod sílícím tlakem civilizace. Doprava, turistika, průmyslová zemědělská výroba, rozlehlé lány zemědělských monokultur, nešetrná zemědělská mechanizace, větrné elektrárny a další vlivy mají vzestupnou intenzitu a stále více ovlivňují životní prostředí zvěře. Přirozené mechanismy zajišťující rovnováhu v přírodě jsou v dnešní kulturní krajině natolik porušeny, že člověk, v tomto případě myslivec, nemůže zůstat stát stranou a musí, dle určitých pravidel, zajistit udržování rovnováhy v přírodě. Nastavení správného systému péče o zvěř je jedním z  hlavních dlouhodobých úkolů Českomoravské myslivecké jednoty.

Je nutné zcela odmítnout některá tvrzení, že myslivci zvěř intenzivně krmí, protože překládané množství potravy je pouze malým procentem jejich celkové potřeby. Myslivci však přikrmují pravidelně v malých dávkách, zvláště v  období tvorby tukových rezerv (od září do listopadu) a rovněž po objevení sněhové pokrývky, která znemožňuje příjem přirozené potravy. Pomáhají tedy přežít zvěři i v extrémních podmínkách, které mohou nastat. Přikrmováním se snaží rovněž odlákat zvěř do oblastí, kde nemůže dojít ke škodám na polních a lesních kulturách. Přikrmování napomáhá myslivcům při průběžném monitoringu početních stavů zvěře, jejich zdravotního stavu a vytváří podmínky pro možnost předkládání veterinárních přípravků zvěři při tlumení nebezpečných nákaz a parazitů.

Současně s přikrmováním zvěře se však musí myslivci snažit zvýšit přirozenou úživnost biotopu např. výsadbou plodonosných dřevin, obnovou druhové skladby keřového patra remízků, každoročním osetím krmných políč ek (biopásů), apod.

Na místě je jistě i zmínka o tom, že správné přikrmování má významný vliv nejen pro zvěř, ale i pro celý ekosystém. Díky přikrmování se snižují i škody působené zvěří, což je zcela vítané nejen u majitelů honiteb, ale především u lesníků a zemědělců. Kromě výše uvedených faktorů, které opodstatňují přikrmování je zde ještě hledisko humánní, tedy lidské. Při současném dostatku levných objemných i jadrných krmiv a vhodných krmitelných odpadů z  potravinářského průmyslu či zemědělství a dnešní úrovni logistiky, by nevyužití tohoto potenciálu pro zvěř bylo z  etického hlediska nepřijatelné. I při dostatku krmiv však myslivci musí respektovat fakt, že trávení býložravé zvěře se v zimním období zpomaluje, tedy přechází na jakýsi úsporný režim a není možné tudíž předkládat energeticky bohaté krmiva (např. obilí ad libitum), protože to by vedlo k poruchám trávicího systému, acidózám a následně k úhynům.

V této souvislosti je nutno upozornit, že se nejedná ze strany myslivců o péči pro úzkou skupinu živočichů – zvěře, ale o mnoho dalších volně žijících živočichů. Zásypy pro bažanty navštěvuje mnoho druhů drobného ptactva apod .

Správné a kvalitní přikrmování, které respektuje biologické potřeby zvěře, má své opodstatnění. Zároveň je nutno si uvědomit, že je nutné právě díky změnám v naší kulturní krajině, poklesem přirozené úživnosti a sílícím vlivem civilizace na přírodu..

Pomoc zvěři v  době strádání je cestou ke zlepšování komunikace mezi lidmi a okolní přírodou, jejíchž je člověk pouhou součástí.

Ing. Jiří Šilha

pověřený pracovník pro styk s  médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

e-mail: mobil: 604 953 043, 724 336 184