Žatecký chmel a pohořelický kapr získaly ochranu od EU

V okolí Žatce se pěstuje tradiční jemně hořký chmel s ušlechtilým aroma. Žatecký chmel získal od EU zeměpisnou ochrannou známku, chráněné označení původu. To mu pomůže lépe se na trhu odlišit a bojovat s případnými padělateli. Stejnou ochrannou známku získal i pohořelický kapr. V pondělí uplynula lhůta, během níž mohly být podány námitky proti udělení registrace. Do té doby nikdo námitku nepodal.

Komise uděluje ochranné známky "chráněné označení původu" a "chráněné zeměpisné označení". První známka, kterou dostaly pohořelický kapr i žatecký chmel je přísnější, to znamená, že všechny prvky podílející se na produktu musí pocházet z dané oblasti za použití uznávaného know-how. V druhém případě stačí, když v dané oblasti probíhá aspoň jedna důležitá fáze výroby, zpracování či přípravy výrobku.

Pohořelický kapr se chová v rybnících v okolí Znojma. Živí se především organismy a rostlinami, které se přirozeně v rybnících vyskytují, nejde tedy o průmyslový odchov. Pohořelický kapr proto dorůstá pomaleji, tři až čtyři roky.

V okolí Žatce se pěstuje tradiční jemně hořký chmel s ušlechtilým aroma. Podle odborníků není žatecký chmel ve stejné kvalitě možné přesadit a pěstovat jinde, aniž by ztratil některé ze svých kvalit.

Česko si při jednáních o vstupu do EU zajistilo chráněné zeměpisné označení pro tři budějovická piva: Budějovické pivo, Českobudějovické pivo a Budějovický měšťanský var. Loni v prosinci pak komise potvrdila toto označení Štramberským uším, tedy kornoutovým perníkům ze Štramberka na Novojičínsku.

Z nových členských zemí podala Česká republika nejvíc žádostí o chráněná označení a má i nejvíc potvrzených registrací. Evropská komise rozhoduje o registrace pro další tři desítky českých potravinářských výrobků. V příštích měsících by měla rozhodnout o hořických trubičkách, karlovarském sucharu a lomnických sucharech.