Na podporu vodního díla Přelouč se argumentuje nepravdami

Jak se dalo čekat, ministerstvo životního prostředí nepovolilo výjimku z ochrany tří druhů kriticky ohrožených a 22 druhů silně ohrožených rostlin a živočichů v přírodní rezervaci Slavíkové ostrovy.

To zkomplikovalo situaci rejdařům a jejich politickým příznivcům, kteří intenzivně usilují o výstavbu vodního díla Přelouč. Zareagovali vzápětí a dopustili se přitom řady nepravd.

Prý má rozvoj vodních cest pro Českou republiku zásadní význam. Ve skutečnosti z hlediska dopravy a rozvoje ČR jde o okrajovou záležitost. Objektivně je potřeba zásadně zlepšit technický stav venkovských silnic a železnic, jinak venkov nepřežije. To ale četným dopravním odborníkům nevadí. Dokonce jim ani příliš nevadí, že už je v havarijním stavu i klíčová dálnice D 1,

Prý si splavnění Labe žádá Evropská unie. Programy rozvoje vodní dopravy v EU se ale týkají zejména příbřežní plavby a z řek pak především Dunaje, nikoliv Labe,

Prý je vodní doprava nejlevnější. Ano, na Rýně a na Volze, ale ne na nevelkém Labi, kde i vinou nekompetentní transformace a zjevné neschopnosti rejdařů skomírá. Vodní doprava jako jediný druh dopravy navíc neplatí za užívání dopravní cesty, neplatí spotřební daň za pohonné hmoty a její mezinárodní složka neplatí daň z přidané hodnoty včetně paliv a energie, které spotřebuje. Srovnává se tedy nesrovnatelné. Mechanická aplikace ekonomických relací z Rýna na české Labe nemá se solidní argumentací nic společného.

Prý efektivnost zlepšování plavebních podmínek na českém Labi dokazuje výpočet podle metodiky hodnocení efektivnosti staveb infrastruktury pro říční dopravu ministerstva dopravy. Možná, v této metodice ale najdeme velké nesrovnalosti. Vychází se z rozdílů tarifů jednotlivých druhů dopravy, což je postup ekonomicky neobhajitelný. Ztráty času vlivem zpomalení dopravy přechodem na vodu se nepočítají. Vyšší ohrožení povodněmi se vydává za protipovodňovou ochranu (zvýšení hladiny řek pro potřebu vodní dopravy znamená ale vyšší ohrožení velkými povodněmi, protipovodňová opatření rejdařů mají chránit jen jejich majetek). Devastace říčních ekosystémů se vydává za ochranu přírody a vod.

Prý je vodní doprava ekologicky nejšetrnější. Na Rýně asi ano, na českém Labi to příliš nevychází. Lze to statisticky doložit. Rejdaři navíc nesrovnávají emise říční dopravy s elektrickou trakcí nákladní železniční dopravy, ale s emisně náročnější motorovou trakcí železniční dopravy, přestože vodní cesty v ČR lemují elektrizované železnice. Slibovaná úleva od kamiónů při stávající dopravní politice urychlené výstavby dálnic v ČR nehrozí. Málo úspěšná je v souboji s nimi i mnohem rychlejší a spolehlivější elektrická železnice. Ochrana kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů se podle rejdařů vůbec nepočítá.

Spor o vodní dílo Přelouč trvá již dlouho.

Vědecké kolegium ministra životního prostředí ho nedoporučovalo povolit, odbor zvlášť chráněných částí přírody 30.května 2003 výjimku neudělil. Hrubý nátlak rejdařů ale přiměl ministra Ambrozka výjimku na vodní dílo Přelouč 28.listopadu 2003 udělit. Zvůli rejdařů nejlépe dokládá požadavek politiků Schlinga a Foldyny zrušit Ministerstvo životního prostředí pro nesouhlasné stanovisko odborné expertýzy na vodní dílo Prostřední Žleb (dnes prosazované pod názvem Děčín). Výjimku na vodní dílo Přelouč ale soudně napadlo občanské sdružení Svoboda zvířat. Soud 28. února 2006 uznal oprávněnost žaloby na udělení výjimky na vodní dílo Přelouč a vrátil věc k novému projednání.

Plány splavnění Labe v ČR nejsou nové. V 30. letech bylo Labe splavňováno originálním způsobem po proudu. Byl splavněn úsek Pardubice - Přelouč. Nevyužit je dodnes pro následující peřeje Labské brčáky. Dnes vodní doprava pro nezájem končí spíš v Lovosicích než v Mělníku, na nákladní dopravě ČR se v roce 2006 předběžně podílela cca 0,8 procenta. Stavět vodní dílo Přelouč při zachování zdaleka nejužšího plavebního místa - mělčiny pod vodním dílem Střekov v Ústí nad Labem, svědčí o velkém nerozumu. Rejdaři stále doufají, že bude dříve či později překonána i tato mělčina. Pokud ale Evropská unie dovolí. Vzhledem k prioritě ochrany přírody v EU - vytváření sítě evropských zvlášť chráněných území NATURA 2000 - a zařazení dolního toku českého Labe do této soustavy, to však lze jen ztěží očekávat..

Shrňme fakta a musíme dojít k závěru, že tu nejde o rozvoj vodní dopravy, ale o stavbařský kšeft, za oficiálně asi dvě miliardy korun z peněz daňových poplatníků na úkor naší přírody.