Tisíce kusů mláďat zvěře čeká smrt při sklizni pícnin

Tisíce kusů zvěře i ostatních živočichů čeká smrt na polích. Ztráty očekávají myslivci při sklizni pícnin, která právě začíná. Zemědělci většinou ignorují nutnost použití platičů na žacích strojích, jež mají mít za povinnost instalovat ze zákona. Proto myslivci apelují: Ohlaste nám včas, že vyjedete na pole! Nalezená zdravá srnčata nechte na původním místě.

Tragédie, přesně tak nazývají myslivci jarní práce na polích. Při přípravě půdy před setím na jaře je zmasakrována většina mladých zajíců širokozáběrovými rychlými smyky a bránami. Zemědělci jezdí až do nočních hodin. Zvěř přitom je oslněna halogenovými světly a dezorientovaná běhají přímo pod kola strojů. Poté následuje období aplikace pesticidů, kdy jsou pozemky vystaveny působení opakovaných postřiků proti plevelům, škůdcům i chorobám, kdy pesticidní přípravky působí i na necílové organismy, tedy i zvěř a ostatní živočichy.

Nyní však nastává nejnebezpečnější období pro spárkatou zvěř - sklizeň pícnin na senáž a senoseče. Pro zvěř jsou trávy po zimě prvním úkrytem krytinou. Do trávy kladou svá mláďata srny a zajíci. Hnízdí zde bažanti, koroptve i mnoho jiných ptáků. Stroje však neberou na zvířata ohledy, mezi noži navíc končí hlavně mláďata. Ohledy by však měli brát zemědělci sami. Ze zákona musejí mít například na strojích instalované takzvané plašiče. Zemědělci však nutnost použití platičů většinou ignorují a díky tomu je při sklizni pícnin zmasakrována na loukách většina mláďat spárkaté zvěře.

Pro zemědělce by alespoň mělo být samozřejmostí, že oznámí myslivcům termíny sklizně. Myslivci tak mohou udělat potřebná opatření, tedy zajistí vyhnání zvěře za pomoci lovecky upotřebitelného psa. Nalezená srnčata přemístí v chomáči trávy do bezpečí. Existují i pachové plašiče napodobující lidský pach, které je možné kombinovat s vyháněním. Aktivní však musí být i myslivci, a pokud nejsou upozorněni na termín sklizně, mohou aktivně spolupracovat s uživateli pozemků a nemusí jenom čekat.

Pro doplnění, současná sklizňová technika pro sklizeň píce využívá vyšší rychlosti (10 až 30 km/h) a má poměrně velký záběr 2 - 9 m a je méně hlučná. Mnohdy navíc mechanizace sklízí plochu od okrajů ke středu, což je špatně a nedává možnost zvěři častěji se vyskytující na okrajích pozemku uniknout. Při kombinaci těchto skutečností zvěř vyskytující se na sečené louce prakticky nemá šanci, aby se všechna bez úhony dostala do bezpečí.

Dále je nutno upozornit, že pokud někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je nutno jej ponechat na původním místě a co nejdříve nejkratší cestou se vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud bychom se mláďat dotýkali, můžeme ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout.v Přestože mohou vypadat jako opuštěná, ve většině případů tomu tak není. Například srnče můžeme nalézt v přírodě poměrně často. Rozhodně to ale neznamená, že je osiřelé. V prvních dnech života jen nemůže následovat svou matku, která se k němu vrací v několikahodinových intervalech

Ing. Jiří Šilha

pověřený pracovník pro styk s médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz

mobil: 604 953 043