Hlemýždi afričtí právě "jedou", krokodýlům chybějí paragrafy
10.07.2007 | Hospodárske noviny
Krokodýl nilský, pštros, jihoamerická lama vedle ovcí, krav nebo kuřat. I tak vypadá český venkov.
Krokodýl nilský, pštros, jihoamerická lama vedle ovcí, krav nebo kuřat. I tak vypadá český venkov. Netradiční chovy ty klasické nevytlačí, ale jsou šancí k podnikání.
Úspěch má i různá "havěť" - šneci, žížaly nebo raci. "Odbyt roste, rozšířili jsme sortiment o mražené šnečí maso," konstatuje Dorota Součková, spolumajitelka brněnské firmy Snail Plus. Manželé Součkovi prorazili se specialitami, jako jsou šnečí játra nebo hlemýždí kaviár. Plže odebírají od soukromníků, které naučili zvláštní druh afrických hlemýžďů chovat.
Novojičínský podnik Ekovermes zase slaví úspěch se žížalami. Kalifornské žížaly mu dodává přes padesát chovatelů. Firma je pak prodává hlavně zemědělcům, červi totiž umějí rozkládat hnůj i další odpady. Kilogram žížal vyjde zhruba na dvě stě korun. "Domácí zemědělci nemají dost peněz, odbyt vázne," tvrdí majitel firmy Karel Pecl.
Když pštros, tak porcovaný
Až čtyřicet procent produkce vyváží i chovatel pštrosů Lukáš Krejný z farmy Studánka na Roudnicku. Jeho obor přitom postihl útlum. Obchodníci chtějí už porcované maso, ale "pštrosaři" nemají kde svá zvířata porážet. V tom je také tajemství úspěchu Studánky - má jediná pštrosí jatka v zemi. "Vlastní porážka nám umožní letos hejno rozšířit až na tisíc zvířat. Prorazili jsme i do řetězců," říká Krejný.
Kam s nimi?
Hitem příštích let by se ovšem mohli stát krokodýli. Agrodružstvo Jevišovice dnes chová na farmě ve Velkém Karlově na Znojemsku už 240 plazů. "Kromě jedné francouzské farmy je to zřejmě jediný takový chov v Evropě," tvrdí manažer projektu Josef Čep.
Jevišovičtí však mají problém. Nemohou zvířata porážet, a tak zužitkovat jejich ceněné maso, krev (pro farmaceutický průmysl), zuby a hlavně kůži. Brusel příslušné paragrafy zatím nevydal, a bez nich jsou krokodýli v "právním vakuu".
"Chystáme se Evropskou komisi požádat, aby zužitkování krokodýlů povolila," dodává šéf Státní veterinární správy Milan Malena.
Naštěstí jsou karlovští plazi dosud malí, a podnikatelé je chtějí zatím využívat jako lákadlo pro agroturisty. Na zákony ale netrpělivě čekají. Chovaný krokodýl totiž v dospělosti může měřit přes osm metrů - a kam s ním? "Prodat je v Evropě nemůžeme, o desítky kusů na chov není zájem. A do přírody je vrátit taky nejde, mají už návyky faremních zvířat. Sami by se neuživili," vysvětluje Čep.
Další články v kategorii
- Co jedí čeští vojáci v boji? Denní příjem potravin se skládá ze tří sáčků (10.11.2026)
- Příliš intenzivní vůně. Vietnamská metropole prořezala své slavné stromy (10.11.2026)
- Nový klientský portál usnadní zemědělcům, potravinářům či myslivcům komunikaci se SVS (10.11.2026)
- Lesníci a další odborníci hledají způsoby, jak zvýšit biodiverzitu v hospodářských lesích (10.11.2026)
- Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje bezpečnost a jakost potravin v ČR již 40 let (10.11.2026)
- Zatím táhnou inflaci dolů, brzy ale potraviny zřejmě podraží (10.11.2026)
- Souhrn událostí uplynulého dne – 09.11. 2026 (09.11.2026)
- Krmiva pro psy a kočky z Německa obsahovala nadlimitní množství enterobakterií (09.11.2026)
- Při společné akci s policií v tržnici SAPA odhalili inspektoři SVS přes tunu potravin neznámého původu (09.11.2026)
- Mladí chovatelé na soutěži v neměckém Laasdorfu (09.11.2026)

Tweet



