Začala válka s kůrovcem

Lesník Jan Hakl si každé ráno na sebe obléká zelenou gumovou kombinézu, obouvá těžké boty, přes hlavu přetahuje roušku a na záda nasazuje postřikovač. Pak ho čeká několik hodin boje. Válka s kůrovcem na Šumavě. Je totiž jedním z více než čtyř set lesníků a brigádníků, kteří rozprašují na vybrané kmeny stromů chemikálii zabíjející lýkožrouty. I včera čekala Jana Hakla stejná šichta, rozprášit na palouku nedaleko Českých Žlebů jasně zelenou chemikálii na ležící kmeny po orkánu Kyrill. Pod lesem si naplní z nádrže s už naředěným biocidem patnáctilitrovou nádrž rozprašovače a pak obchází jeden kmen za druhým. „Dnes to jde, ale v těch parnech to bylo utrpení,“ vypráví Hakl.

Lesníci musí postříkat v okolí Českých Žlebů třicet tisíc kubíků dřeva z celkově 173 tisíc padlých. Podobně je tomu po celé Šumavě. „V okolí Žlebů máme 40 lidí, kteří pracují od půl páté ráno do oběda. Když je parno, tak si jdou odpočinout a pak stříkají znovu třeba do devíti do večera,“ řekl referent péče o ekosystémy Jiří Vacek.

„Teď je ideální počasí. Když prší, tak stříkat biocidy nemůžeme, protože to umyje déšť a zbytečně by se dostávaly do půdy. Lidé teď narazí na lesníky s postřikovači od Železné Rudy až po Lipno,“ uvedl náměstek ředitele správy parku Libor Hošek.

Tisíc litrů chemie vydrží na dva dny

Plastové nádrže s chemií, které stojí na paloucích, kde lesníci stromy postřikují, jsou na tisíc litrů. To vydrží zhruba na dva dny. „Výhodou je, že postřikovače mají kuželové trysky, z nichž téměř nic neukápne na zem, a může se regulovat i síla rozprachu. Ve vyšších polohách už jsou i místa, kde by brouk do čtrnácti dnů vylétl,“ tvrdí Vacek. Na důkaz odlupuje kůru z jednoho kmenu. Na její spodní straně jsou vidět tradiční komůrky a cestičky vyvrtané kůrovcem. „Tady vidíte, že chemie funguje. Tohle už je mrtvý brouk a jeho larvy,“ ukazuje Vacek.

Návštěvníci šumavského parku se ptají lesníků, co na stromy stříkají, proč jsou červené či zelené. Mnohdy se také dotazují, zda jim nemůže chemie uškodit. Včera podobné otázky kladl pětačtyřicetiletý Jakub Bednář z Prahy. „Jsme tu s dětmi, a proto mě to zajímalo, protože dítě si klidně na strom může sáhnout,“ řekl Bednář.

Lesníci ale lidem vysvětlují, že chemikálie člověku neublíží, maximálně podráždí pokožku. Doporučují proto, aby si lidé myli ruce. Místa, kde už dřevorubci stromy postříkali, označí také páskou se zákazem vstupu. „Někdy jsou ale lidé nepoučitelní, pásky strhávají a chodí i tam, kde může hrozit třeba pád stromu,“ varuje Vacek.

Autor: VÁCLAV JANOUŠ