Ministerstvo zemědělství dotuje dlužníky

Miliardy korun dotačních podpor mířících každoročně k českým zemědělcům mohou končit u podniků, které jsou v konkurzu, bankrotu, neplatí sociální pojištění či splátky svých úvěrů- tedy u dlužníků. Z podmínek většiny žádostí o dotace totiž vypadla dřívější povinnost doložit alespoň čestným prohlášením, že žadatel nemá vůči státu a resortním institucím pohledávky po době splatnosti.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který výplatu podpor provádí, tedy nemůže vědět, zdali neposílá peníze do krachující firmy. Potvrzuje to ostatně i mluvčí SZIF Vilém Frček. "U přímých plateb ani v programech Horizontálního plánu rozvoje venkova žadatel bezdlužnost dokládat nemusí. Ovšem v Programu rozvoje venkova musí doložit čestné prohlášení, že nemá závazky vůči SZIF a ministerstvu zemědělství," uvedl Frček.

Podmínky se zmírňují

Přímé platby přitom tvoří největší objem dotací do zemědělství a programy rozvoje venkova v současné době teprve startují. Podmínky dokladování bezdlužnosti byly původně podstatně tvrdší. "V období sociálnědemokratických vlád se ale stále změkčovaly," konstatuje soukromý zemědělec Jan Váňa z Asociace soukromého zemědělství.

Na počátku 90. let museli například podle něj žadatelé předložit i potvrzení, že se vyrovnali nebo vyrovnávají s restituenty. Tato podmínka žádostí byla následně zrušena a zůstalo potvrzení o bezdlužnosti vůči státu. Potvrzení o bezdlužnosti bylo v dalším období nahrazeno čestným prohlášením o bezdlužnosti a v současné době již není zapotřebí ani to. To je podle Váni chyba. "Bezdlužnost se musí jednoznačně do podmínek žádostí vrátit," tvrdí zemědělec.

Stejný názor má i předseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků František Janda. "Nelze přece dávat dotace špatným hospodářům," zdůrazňuje Janda. Podle jeho slov je současný stav výsledkem tlaku zemědělských podniků, z nichž řada je významně zadlužena.

Potřeba změny

Vyplácení dotací takovým firmám může navíc podle Jandy způsobit Česku problémy i v Evropské unii. Skutečnost, že je nutné s dotováním dlužníků něco dělat, si uvědomuje i předseda zemědělského výboru parlamentu Jiří Papež. "U takzvaných nárokových dotací původem z EU by požadavek na bezdlužnost být nemusel, unie takový dokument nevyžaduje, a tak by to mohla brát jako diskriminaci našich zemědělců. Ovšem u programů, které Česko spolufinancuje z národního rozpočtu, je povinnost doložit bezdlužnost naprosto žádoucí," uvedl Papež.

Podle náměstka Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáše Douchy je ovšem právě v zemědělství velmi důležité definovat, jaké dluhy nesmí podniky mít. Za dluhy se například nemohou považovat splácené úvěry ani splácené takzvané bezúročné půjčky nebo dlouhodobé třicetileté splátky za nákup zemědělské půdy.