Kdo má radost z povodní v Evropě? Rybář z Německa

Německý rybář Peter Schneider je jedním z mála lidí, kteří se ve střední Evropě těší na záplavy. Ty přitom zabijí ročně sedm tisíc lidí. Schneiderovu firmu před deseti lety povodně téměř položily. Zaplaveno bylo široké okolí kolem Odry, budovu s jeho lodí a sítěmi nevyjímaje.

Rybám velká voda vyhovuje

Katastrofa přiměla tisíce lidí k opuštění domovů. Obdobné záplavy jim totiž hrozily každý rok. Jen Peter Schneider se rozhodl zůstat. A udělal dobře. Záplavy podle něj poskytují rybám dostatek potravy a úlovky jsou poté několikanásobně vyšší. "My, rybáři, tu s nimi žijeme celý život. Jsme rádi, když k záplavám dojde, protože rybám to vyhovuje," tvrdí rybář z vesnice nedaleko řeky Odry. Po celém světě však záplavy přináší především zkázu.

Při nedávných povodních zemřelo v Číně 400 lidí. V jihozápadní Asii přívaly dešťů stály život 770 osob. V jižním Pákistánu musely své domovy kvůli záplavám opustit statisíce obyvatel. Obří záchrannou akci viděli před časem na vlastní oči i Britové, když se vodou zaplnily ulice několika měst.

Za katastrofy můžou změny klimatu

Ze zprávy švýcarské pojišťovací skupiny Swiss Re vyplývá, že v uplynulém roce zemřelo při přírodních katastrofách více než sedm tisíc osob. Statistiky pojišťoven, které přírodní katastrofy měří podle velikosti škod, nikoliv počtu obětí, mají rostoucí tendenci. Závěry vědců, že za vším stojí změny klimatu, se tak pomalu naplňují.

"Jedna katastrofa neznamená, že se klima mění," říká expert na záplavy Jens Mehlhorn. "Ale když sledujeme sérii podobných událostí, možná je na čase si připustit, že něco se mění."

"Většina velkých civilizací vznikla u vodních toků, protože je to výhodné. Musíme se však naučit vypořádat s povodněmi," míní Colin Thorne z univerzity v Nottinghamu. Za vzor považuje Nizozemsko, kde většinu území nacházejícího se pod hladinou moře chrání hráze a obyvatelé bydlí v plovoucích domech, nebo na chůdách.