Křížení holštýnského a jerseyského skotu

V Německu se snaží zlepšit parametry plodnosti u čistokrevných holštýnek křížením s jerseyskými býky.

Jedním z významných handicapů holštýnského skotu je kromě ukazatelů fitness také dlouhověkost a vyšší podíl obtížných porodů nebo porodů mrtvých telat. Nízká dědivost parametrů plodnosti velmi omezuje možnosti genetického pokroku prostřednictvím selekce v rámci čistokrevné populace. Může tedy nabídnout křížení čistokrevných holštýnek s jerseyskými býky šanci zlepšit jejich plodnost v krátké lhůtě? Dosavadní výsledky speciálního německého programu křížení holštýnských dojnic, který vytvořil profesor Wilfried Brade, tomu nasvědčují.

Holštýnský skot, početně nejvýznamnější plemeno skotu v Německu, jasně předčí všechna ostatní dojná plemena skotu v produkci mléčných bílkovin na krávu za jednu laktaci. Dalšími přednostmi jsou skvělá dojitelnost nebo zavěšení vemene. Na druhé straně existují parametry, které je nutno zlepšit – podíl obtížných porodů nebo mrtvě narozených telat u prvotelek, náchylnost na vznik mastitidy, plodnost a dlouhověkost; všechny tyto ukazatele se vyznačují velmi nízkou dědivostí. Např. teprve nedávno byly v USA zveřejněny výsledky analýzy velkého množství dat, které doložily signifikantně kratší mezidobí u dojnic plemene jersey v porovnání s čistokrevnými holštýnkami.

Výsledky:

* Průběh porodů a mortalita telat u kříženců jersey x dojná plemena: nižší hmotnost telat kříženců vyžaduje signifikantně nižší podíl nezbytné pomoci – při prvním otelení u kříženců s holštýnským plemenem to bylo cca 5 %.

* Procentuální podíl porodů s nutnou pomocí u F1 krav byl významně nižší.

* Stejně tak tomu bylo i u podílu mrtvě narozených telat v porovnání s čistokrevnými holštýnkami.

* F1 kříženky ale nedosáhly úrovně mléčné užitkovosti čistokrevných holštýnek.

Chovatelé se budou muset v budoucnu rozhodnout, zda jít cestou dalšího šlechtění specializovaných dojných plemen (např. holštýna) pouze v rámci plemene nebo se vedle nárůstu mléčné užitkovosti zaměřit také na parametry plodnosti resp. zdraví a s tím související produkční dlouhověkostí – křížením s jinými plemeny posílit celkovou konkurenceschopnost zvířat.

Úspěšné křížení ale neznamená, že se pro účely křížení použijí pouze nejlepší zvířata cizí populace. Na křížení není možné pohlížet jako na „pomocný prostředek“ k vyrovnání nedostatků a chyb managementu na úrovni zemědělského podniku.