Pivo Tajbí - chmel, slad a Palestina

Palestinští bratři Chúríové se nenechají od svého cíle odradit izraelskými blokádami, náboženskými zákazy ani volebním vítězstvím islámských radikálů. Jdou za ním odhodlaně, i když zákazníky vlivem těchto nepříznivých faktorů spíš ztrácejí. Jejich metou je prosperita rodinného pivovaru, v němž se vaří pivo Tajbí, napsala agentura AFP.

Jediná palestinská pivní značka vzniká od roku 1995 ve vesničce téhož jména, nacházející se v nadmořské výšce 800 metrů nad mořem nedaleko palestinského Ramalláhu. Sedmačtyřicetiletý Nadim Chúrí si dobře vzpomíná, jak to všechno vzniklo: "V 80. letech, kdy malé pivovarnictví jenom kvetlo, jsem studoval v Bostonu. Jednou v létě jsem se vrátil sem do Tajbí s vybavením, abych si mohl uvařit vlastní pivo. Rodičům i přátelům se to zamlouvalo."

Dokonce natolik, že ho otec poslal zpět do Spojených států, aby se řemeslu sládka naučil. Nadim studoval v Kalifornii a potom v jednom malém pivovaře pracoval.

V roce 1994, krátce po podpisu mírových dohod z Osla, rodina investovala 1,2 milionu dolarů do založení prvního palestinského pivovaru. Chúríové v něm vaří pivo podle velmi přísných německých předpisů z roku 1516, což vylučuje použít k výrobě cokoli jiného než chmel, slad, pramenitou vodu a kvasnice. Voda je k dispozici z místního pramene a vše ostatní je z ciziny, v případě chmele z Belgie.

Zpočátku byl úspěch velký, a to i mezi obyvateli konzervativního pásma Gazy, i když Chúríové nemohou svůj výrobek s ohledem na zásady islámu, který konzumaci alkoholu zakazuje, propagovat s pomocí jakékoli reklamy v tisku nebo v televizi. "Prodáváme v nábožensky umírněných městech, jako jsou Betlém, Jeruzalém a Ramalláh. Ale ne v Nábulusu ani v Hebronu, kde je vliv islámu větší," vysvětluje Nadimova švagrová Maria.

Problémy nastaly se zahájením druhého povstání proti Izraeli v roce 2000. Chúríové tehdy přišli o 50 procent zisku a další rok o nových 30 procent. Prodejní místa v pásmu Gazy zanikla, jedno z nich islámští radikálové vypálili.

Dnes se ročně vyrobí maximálně 680.000 litrů piva a musí se hledět na to, aby našlo konzumenty. Protože nápoj neobsahuje žádné konzervační přísady, nesvědčí mu hodiny a někdy i dny zadržování na izraelských kontrolních stanovištích. Plnění také zdržují celní průtahy v izraelském přístavu Aškelon, kde se proclívají prázdné lahve dovážené z Portugalska.

Přesto se podnik drží, mimo jiné také proto, že nesplácí žádný dluh, který by mu stejně na výrobu piva žádná palestinská banka neschválila. Rodina chce vytrvat a čeká na lepší časy. "Jsem si jist, že jsme s prvním palestinským pivem přišli na správné místo a v pravý čas. Je to panenská země s velkými možnostmi," říká Nadim.

Aby se obchody hýbaly, uspořádali Chúríové v Tajbí předminulý víkend pivní svátek nazvaný podle německého Oktoberfestu. Tajbí coby křesťanská vesnička obklopená muslimy si nemůže dovolit nazývat věci pravými jmény a nemůže akci otevřeně označovat jako svátek piva. Přišlo na ni nicméně 8000 lidí a nejen křesťané. Kromě piva se servírovaly další domácí produkty.

Nadim Chúrí ujišťuje, že s Hamasem neměl nikdy nejmenší nedorozumění. Tato strana v pásmu Gazy vyžaduje důsledné dodržování islámských zvyklostí. Chúríové se ale přesto pojistili a trh v pásmu hodlají dobýt nealkoholickou verzí piva Tajbí označenou etiketou v zelené barvě Hamasu. "Doufáme, že budeme v Gaze hodně prodávat, je tam široký trh," říká Nadim.

Přeje si, aby podnik vydělal na dobrý život jeho dětem, až se vrátí domů ze Spojených států, kde stejně jako kdysi on studují. Chceme, aby naše děti v Palestině žily, a ne za ni umíraly. Chceme svobodu, život a dobré pivo, říká Chúrí.