Omezení stresu ve stáji pro dojnice

Úsporu času, méně stresu a snížení rizika vzniku úrazů u zvířat i lidí přináší zřízení separačního oddělení ve stáji pro dojnice.

S narůstající velikostí stád dojnic a stoupající mléčnou užitkovostí získávají na významu jednotlivé pracovní operace. Německý odborník Ditrich Benninger informuje o tom, kolik času je potřeba na jednotlivé úkony a jak optimalizovat jejich provádění.

Dokumentování, selekce, kontrola říje, inseminace, pomoc při porodu, pomoc veterinárnímu lékaři a inseminačnímu technikovi, vedení stáda a management - to jsou jen některé operace, které je nutno v chovu skotu provádět. Vyžadují mnoho času. Minimální spotřeba času na tyto činnosti představuje 284 minut na zvíře za rok ve stádě o velikosti 12 krav. Spotřeba času však může stoupnout až na 828 minut pokud zohledníme všechny operace spojené s péčí o zvířata, ošetřením, vedením stáda a managementem. 

Každá kráva musí od jednoho porodu až do následujícího podstoupit celou úkonů (viz tabulka).

Tabulka 1: Přehled pracovních činností

Protože v okoloporodním období jsou plemenice velmi náchylné na vznik onemocnění (až jedna čtvrtina z nich onemocní zánětem dělohy) je smysluplné vytvořit oddělené sekce pro tranzitní období, telení a období těsně po porodu. Mnohá onemocnění probíhají bez výrazných klinických symptomů a mohou mít za následek zhoršení parametrů plodnosti. Nejjednodušší metodou jak odhalit tato skrytě probíhající onemocnění je pravidelná kontrola tělesné teploty u čerstvě otelených plemenic po dobu 7 až 14 dnů. Pokud teplota stoupne na 39,5 oC, může se jednat např. o bakteriální infekci.

V zemědělském podniku s chovem 100 krav a obratem stáda 33,3 % se ročně otelí 133 matek. Na jeden den tak připadá 0,63 porodu. Pokud měříme tělesnou teplotu plemenicím od 2. do 14. dne po porodu, připadá denně ke zkontrolování v průměru cca 7,5 zvířete.

Management skupiny čerstvě otelených krav spočívá především v péči o nemocná zvířata, denní kontrole výskytu ketózy, metritidy a dislokace slezu v průběhu prvních 10 dnů po porodu. Ale také měření tělesné teploty, kontrola celkového zdravotního stavu a zejména mléčné žlázy, zajištění vysokého příjmu krmiva patří k nezbytným činnostem farmáře nebo obsluhujícího personálu.

Hodnocení BSC a měření výšky hřbetního tuku jsou dobrými pomocníky k určení úrovně výživy a krmení plemenic. Pravidelné sledování tělesné kondice a přesná dokumentace zjištěných výsledků pomáhá odhalit riziková zvířata. Ideální je posuzování kondice celého stáda jedenkrát za měsíc. U dojnic minimálně 5x za laktaci.

Také péče o paznehty by měla být orientována na životní cyklus zvířat. Podle nejnovějších výzkumů je nutné upravovat paznehty každé 3 až 4 měsíce, protože narůstající rohovina silně zatěžuje chodidlo. Optimální je ošetření paznehtů v době stání na sucho, po pozitivním vyšetření na březost a poté každých 100 dní. V případě pobytu na pastvě je to jeden týden před jejím zahájení a ihned po jejím ukončení.

Zkušenosti prokázaly, že se vyplatí instalování jednoho stacionárního stanoviště na úpravu paznehtů, které je možné využít i při aplikaci insekticidních prostředků, při veterinárních zákrocích (operace, očkování, odběr krve, inseminace, vyšetření březosti, atd.). V případě farmy se 100 kravami by tak ročně mělo být provedeno přibližně 4000 činností (viz tabulka 2).

Smysluplné je také zřízení separačního oddělení, které by mělo velikostí odpovídat 7 až 12 % velikosti stáda. V praxi se dosud využívalo jen pro účely inseminace, veterinárních zákroků, vyšetření březosti a péči o paznehty (pokud nebylo pro tuto operaci vyčleněno jiné speciální místo), v poslední době k tomu přibyly ještě pravidelná měření tělesné teploty a měření spojená s posuzováním kondice zvířat. Výhodou je, že činnosti prováděné v tomto oddělení probíhají klidněji a jsou bezpečnější jak pro lidi, tak i pro zvířata (redukce počtu úrazů), jsou i časově úspornější. Selekce zvířat by se měla stát rutinní záležitostí, u novostaveb nebo přestaveb stájí by proto měla být samozřejmostí instalace automatizovaného zařízení provádějícího selekci zvířat.     

Tabulka 2: Počet speciálních prací na 100 krav za rok

Ř = průměrné hodnoty z praxe a nejvyšší počet jednotlivých úkonů; * = minimální popř. doporučený počet různých speciálních pracovních činností