České potraviny si zaslouží větší propagaci

KSČM je přesvědčena o tom, že cukrovarnictví je jen jedním z mnoha příkladů ztráty soběstačnosti České republiky ve výrobě potravin a následně růstu cen. Ten však už není nezávislý na vůli či nevůli českých výrobců, českých producentů a už vůbec nerespektuje obsah peněženky českých spotřebitelů. Na včerejší tiskové konferenci to prohlásil předseda komunistických poslanců a místopředseda zemědělského výboru sněmovny Pavel Kováčik. Bohužel dochází na naše slova v době vyjednávání vstupu ČR do Evropské unie. Tehdy jsme varovali před dopady, kterých jsme dnes svědky. Tehdy se ukázalo - a dnes se to ukazuje zvláště - že zvítězilo eurohujerství před realismem a před základními zájmy naší země. A to vůbec není dobře, uvedl.

Ztráta soběstačnosti a ceny

KSČM rozhodně nesouhlasí s tím, že se růst cen potravin svádí na konkurenci výroby biopaliv z obilovin. Podle Kováčika to lze jednoduše dokázat na cenách vstupních surovin. Dnes se tuna obilí prodává za víc než pět tisíc korun, výroba biolihu z obilí či z kukuřice je efektivní při ceně do dvou tisíc korun za tunu. Zaručuji vám, že se nevyrobí žádné významné množství biolihu z letošní úrody obilovin v ČR. V tržním hospodářství prostě není možné doplácet takové obrovské částky, dodal poslanec.

Vedle toho, že růst cen potravin je důsledkem ztráty soběstačnosti, je třeba si podle jeho slov uvědomit, že je i důsledkem rozpočtové politiky Topolánkovy vlády, která tlačí dolů nejen národní podpory, ale i dorovnávání peněz na přímé platby do dohodnuté výše. Zemědělec, aby vůbec přežil, však své příjmy dostat musí. Rozdíl mezi nedorovnanými přímými platbami a sníženými národními podporami tudíž zaplatí spotřebitel v cenách za potraviny, které nakoupí v supermarketech, řekl dále. Za nesmysl rovněž pokládá tvrzení, podle kterých budou supermarkety polštářem, tlumičem růstu cen. Nebudou. V okamžiku, kdy není k dispozici na trhu dostatek českých potravin, budou diktovat ceny evropské. Oni se přece dobrovolně nepřipraví o své zisky, tvrdí místopředseda zemědělského výboru sněmovny.

České potraviny jsou skvělé

Při projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok budou poslanci KSČM trvat na plném dorovnání na přímé platby toho, co bylo dohodnuto, na udržení národních podpor. Podle Kováčika není věcí zemědělců a spotřebitelů potravin, že Topolánkova vláda tzv. reformou veřejných financí zakroutila krkem řadě příjmů státního rozpočtu. Tvrdí, že na lidech se šetřit nesmí. Kromě toho komunisté chtějí, aby ve sněmovně byly k dispozici nejen biopotraviny, ale i výrobky nesoucí značku Klasa. Už proto, že se pod ní ukrývají potraviny české výroby. Kováčik si troufá tvrdit, že ve většině případů jde o české biopotraviny, třebaže nenesou označení bio. Co ho k tomuto názoru vede? V podstatě všechny zemědělské výrobky vyrobené v ČR prý toto označení snesou, protože naši zemědělci mají několikanásobně nižší spotřebu umělých hnojiv a chemických přípravků na ochranu rostlin - po převratu v listopadu l989 na to prostě nemají peníze.

Klub KSČM chce s Kanceláří Poslanecké sněmovny jednat o tom, aby v prostorách dolní komory parlamentu volně přístupných veřejnosti zvenčí byla umístěna propagační prodejna výrobků zn. Klasa. I proto, že na pražské Malé Straně se pohybuje značné množství zahraničních turistů. Myslíme si, že pro české zemědělce, české spotřebitele, a třeba i pro biopotraviny uděláme daleko víc, než udělali Zelení humbukem v minulých týdnech s prodejem biopotravin v bufetu ve sněmovně, prohlásil.

Poznej kvalitu

O propagaci českých potravinářských výrobků se v Evropském parlamentu snaží europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM). Prý se v Bruselu pokusí prosadit, aby se při Evropském parlamentu zřídila vzorková prodejna kvalitních českých potravin značky Klasa.

Kováčik připomněl, že komunisté byli od počátku propagátory zn. Klasa a pomáhali při tvorbě vzniku podmínek pro vznik této značky mj. v zemědělském výboru sněmovny. Třeba poslankyně Soňa Marková se svojí asistentkou loni v Královéhradeckém kraji uspořádala soutěž Poznej Klasu pro žáky základních škol, jejímž cílem byla propagace českých potravin prostřednictvím hravé formy s dětmi. Navrhovanou akcí ve sněmovně chtějí v propagaci značky komunisté pokračovat.

Cukr a cukrovary

Jaromír Kohlíček připomněl, že společná zemědělská politika zahrnuje víc než 30 procent z rozpočtu Evropské unie, a zejména českou veřejnost pobouřil způsob, jakým se řeší snižování výroby cukru. Po dvou letech, kdy byla snaha snižování výroby cukru přenést určitou podporou nevýroby na výrobce cukru, nikoli na pěstitele, případně na ty, kteří půjčují techniku, tak Evropská unie zjistila, že zhruba dva miliony tun kvóty jsou málo a je třeba přijmout další opatření, řekl. I když přiznal, že tato opatření nejsou dokonalá, přesto je prý vítá. Jde podle něj například o možnost distribuovat restrukturalizační podporu nejen výrobcům cukru, ale i dodavatelům cukrové řepy a také těm, kteří dodávají strojní zařízení. To on sám považuje za pozitivní.

Pro přijatá opatření podle něj hovoří také snížení množstevní výroby cukru, liberalizace světového trhu s cukrem, na druhé straně ale proti nim hovoří například to, že se nerozlišují oblasti, kde má cukrová řepa vhodné klimatické podmínky pro pěstování. Některé členské státy jsou tak nuceny cukr dovážet, přestože jsou schopny si ho pro svoji potřebu vyrobit samy. To se bude od příštího roku týkat i České republiky.

Kohlíček naopak vítá dosažený kompromis, podle kterého mohou být cukrovary demontovány jen částečně, přičemž část tohoto zařízení se následně může použít například na výrobu kvasného lihu. Dokonce jsou tam jasné závěry, které říkají, že může být v rámci dohody mezi výrobcem cukru a příslušným státem část podpory věnována na restrukturalizaci... Podpory jsou výrazně zvýšené a navíc, pokud se nevyčerpá celý objem financí, který je určen na podporu restrukturalizace, je možné, aby byla část těchto prostředků převedena na rozvoj regionů, kterých se restrukturalizace nejvíce dotkne, dodal europoslanec. To vše jsou podle něj pozitivní věci, které je třeba podpořit.