Jaderná energie a ukládání CO2 jsou pro energetický mix EU klíčové

Obnovitelné energie nebudou samy o sobě stačit k naplnění ambiciózních cílů na snižování emisí CO2 do roku 2020, na němž se shodli vrcholní představitelé EU v březnu. Portálu EurActiv.com to sdělil Matthias Ruete, šéf Generálního ředitelství Komise pro dopravu a energetiku.

Souvislosti:

Hlavním závěrem dokumentu Energetická politika pro Evropu, který Evropská komise zveřejnila letos v lednu je, že žádný zdroj energie ani žádná technologie samy o sobě nepostačí ke splnění náročného úkolu snížit emise oxidu uhličitého aniž by zároveň nedošlo k ohrožení konkurenceschopnosti ekonomiky a bezpečnosti dodávek. Podle zprávy je ke splnění tohoto úkolu spíše zapotřebí „rozmanitého portfolia čistých, účinných a nízkoemisních energetických technologií“.

I když byly obnovitelné zdroje v dokumentu označeny za nejdůležitější součást tohoto portfolia, ve většině případů jsou stále nákladnější než tradiční zdroje energie a dosud se nestaly součástí hlavního proudu. Evropská komise tudíž upřednostňuje přístup, který ponechává „všechny cesty otevřené“. Podpora „čistých“ fosilních paliv a soustavné využívání jaderné energie tak podle Komise zaujímají v budoucím energetické mixu stále významné místo.

Témata:

Snižování emisí CO2: nový impuls pro jadernou energii?

Ve zjevném odklonu od svého tradičně nezaujatého přístupu k jaderné energetice se Evropská komise začíná vyjadřovat ve prospěch jaderné energetiky jako nízkoemisního zdroje energie. „Pokud chceme v EU vyrábět energii bez emisí oxidu uhličitého, musíme mít ve skutečnosti tři pilíře: obnovitelné zdroje, jádro a případně zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CCS),“ sdělil Matthias Ruete, šéf Generálního ředitelství Komise pro dopravu a energetiku portálu EurActiv.com.

Evropská komise má zjevně obavy, že zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu nemusí být k omezení emisí oxidu uhličitého do roku 2020 o 20%, na němž se dohodli vrcholní představitelé EU letos v březnu, dostatečné.

„Pokud bychom přestali využívat jadernou energii, můžeme skončit tak, že budeme obnovitelnými zdroji pouze kompenzovat výpadek energie z jádra, takže ve skutečnosti nedosáhneme toho oč se nám ve vztahu k CO2 jedná“, vysvětluje Ruete. Předpokládejme, že jedna členská země sníží svou závislost na energii z jádra o 5% a zároveň zvýší podíl obnovitelných zdrojů o 5%. „Skutečným výsledkem (emisní) rovnice pak bude nula,“ dodává. „Musíme se proto evidentně zabývat i tím, čeho jsou schopny dosáhnout zbývající dva pilíře“.

Ruete tento postoj vyjádřil pouze několik dní před tím, než předseda Komise José Manuel Barroso a komisaři Andris Piebalgs a Neelie Kroes veřejně vyjádřili svou podporu jaderné energii (viz článek Komise podpořila jadernou energii jako součást „energetické revoluce“). Jejich vystoupení však vyvolalo silnou kritiku ze strany Zelených v Evropském parlamentu, kteří uvedli, že podpora jaderné energii, kterou vyjádřila komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroes, „vrhá významné pochyby na její nestrannost v rozhodnutích, které se týkají hospodářské soutěže v oblasti jaderné energetiky“.

Čekání na technologii separace a ukládání CO2 (CCS)

Vedle jaderné energetiky Komise usiluje také o další pokrok v oblasti separace a následného ukládání oxidu uhličitého. Tato technologie by mohla významně přispět k omezení emisí CO2 v případě získávání energie z fosilních paliv.

Vysoké náklady a skeptický postoj odborné veřejnosti ale zpochybňují pravděpodobnost, že by se technologie CCS stala v dohledné době komerčně úspěšnou tak, aby napomohla snižování emisí CO2. „Čím více pracujeme na CCS, tím více si uvědomujeme, že je ve skutečnosti velice nákladná,“ přiznal Ruete.

S cílem podpořit investice do elektráren vybavených technologií CCS proto Komise uvažuje změnu pravidel pro udílení státní pomoci, což by členským zemím umožnilo podpořit tuto technologii z veřejných prostředků.

„Musíme se ujistit, že máme k dispozici vhodný rámec pro státní pomoc a veřejné finance. Je jasné, že je zapotřebí silného impulsu ze strany veřejného sektoru, který by umožnil financování CCS,“ uvedl Ruete a dodal, že „potřebujeme zjistit, jestli členské státy skutečně dávají peníze tam, kde je jich zapotřebí“.

Minulý týden zahájila Evropská technologická platforma pro tepelné elektrárny s nulovými emisemi svůj vlajkový program, v jehož rámci do roku 2015 zprovozní 10-12 demonstračních projektů. Tento program je součástí závazku vrcholných představitelů EU na snižování emisí z letošního března.

Další kroky:

20. listopadu 2007 Komise zveřejní svůj Plán pro strategické energetické technologie (SET-Plan), který bude pokrývat i otázku finančního zajištění.

5. prosince 2007 má Komise předložit návrh legislativy k obnovitelným energiím jako součást balíčku, který má obsahovat i sdělení o zachycování a následném ukládání oxidu uhličitého (CCS).

V březnu 2008 by Evropská rada měla podpořit SET-Plan.