Doplatí na novelu spekulanti nebo zemědělci?

Pominu-li rychlost, s jakou má být schválena novela zákona 95/1999 Sb. o převodech zemědělské půdy podle poslaneckého návrhu, pak mě na celé věci udivuje, že nikde (ani na vyžádání) není text návrhu k dispozici a že informace o něm, soudě podle ohlasů na internetu, nevzbuzují prakticky žádnou odezvu u zemědělské veřejnosti. Přitom jde o nejvážnější zásah do zemědělského podnikání od roku 1999, co se půdy týká.

Na základní otázku, kterou je z povahy věci nutné předkladatelům položit, a to zda tato novela zlepší postavení zemědělců (protože o ně, alespoň doufám, jde), kteří na konkrétních pozemcích hospodaří, je odpověď je jednoznačná: ne. To vyvolává otázku, zda se postavení těchto zemědělců zhorší a na to je odpověď stejně jednoznačná: ano.

Návrh novely, tak, jak byl v tisku představen, ve svém odtržení od celkové novely zákona 95/1999 Sb., totiž nejen že spekulanty neomezí, ale troufám si tvrdit, že jim naopak otevře dříve nevídaný prostor. Každý, kdo se se skutečnými spekulanty v nabídkách podle §7 utkal potvrdí, že je, na rozdíl od zemědělců nějaká kauce nezastaví a spekulantům s  nároky se dokonce vyplatí nechat kauci propadnout a vyvést pozemek z dosahu hospodařících zemědělců.

Jistě, s navrženými principy lze pracovat, ale jen při (kdy konečně?) práci na komplexní novele zákona o půdě, kde budou řešeny skutečné, již tak velké problémy zemědělců, které jim morálně i věcně zastaralý zákon přináší. Ten zákon zatím dává na úkor zemědělců, kteří za majetek zaplatili a do něj také investovali velký prostor (a tato novela to nezmění) nejrůznějším firmám nejasného původu i třeba vlastníkům zpracovatelského průmyslu, kteří před tím ze zemědělců peníze formou nízkých cen „vytahali“. A těch docela zásadních vad má zákon víc.

Prostý zisk státu a snížení administrativní zátěže státních a kvazistátních úředníků (obojí výhoda je spíše hypotetická) není dostatečným důvodem rychlého nesystémového zásahu do trhu s půdou. Vzniklá situace navozuje kruciální otázku na vztah státu k půdě.

Podle zdrojů PRÁVO a ČTK k navržené novele by se dalo soudit, že pro stát, respektive předkladatele je zemědělská půda zboží jako každé jiné. Pokud by tomu tak bylo, mělo by to být řečeno jasně a nahlas, aby se k tomu zemědělská i ostatní veřejnost mohla vyjádřit. Také političtí i profesionální pracovníci, kteří se zabývají bezpečností státu by v takovém případě měli velmi, ale velmi zpozornět. Ono totiž z dlouhodobého hlediska není jedno, kdo půdu vlastní a na špatnou koncepci, vedenou krátkodechými důvody mohou doplatit všichni.

Jan Srnec, člen Svazu Marginálních oblastí (SMO)