Afghánští farmáři hlásí rekordní sklizeň konopí

Úsměv na tváři chudých vesničanů a současně rozpaky mezi stovkami protidrogových expertů snažících se zbavit chudý Afghánistán závislosti na pěstování opiového máku, vyvolává pohled na políčka v okolí severoafghánského Balchu. Ta se letos opět zazelenala. Namísto makovic, díky nimž se Afghánistán po pádu talibanského režimu stal opět největším světovým producentem opia a heroinu, se v okolí vesnic i na zahrádkách u skromných hliněných domků objevily bujné sytě zelené rostliny konopí. Z dálky vypadají jako kopřivy, ale typický zápach prozrazuje důvod radosti tisíců vesničanů, jimž vyprahlá stepní půda nedává mnoho příležitostí k přežití.

Pěstováním pšenice, brambor nebo zeleniny své početné rodiny neuživí. Ne tak ale opiového máku, který se má čile k světu i na neúrodné půdě. To je teď zakázané, ale jen málokde dokázala afghánská vláda místní úředníky přesvědčit, aby proti pěstitelům opiového máku zakročili. Jednou z výjimek se stala provincie Balch, kde slib miliónů dolarů pomoci postavil guvernéra Attu Mohameda Núra na stranu protidrogových bojovníků. Makovice z Balchu letos skutečně zmizely. Podle zjištění OSN ale není žádný důvod slavit. Farmáři se totiž vrátili k plodině svých předků – konopí.

„Pěstovali ho naši otcové a dědové. Proč bychom to měli kvůli cizincům měnit,“ zlobí se učitel v místní škole. „Až nám vláda postaví zavlažovací kanály, dá nám hnojivo a stroje, budeme pěstovat třeba melouny,“ dodává.

Konopí jen letos Afgánci sklidí o 40 procent více než vloni. Mnozí vesničané navíc zjistili, že pěstování konopí může být dokonce výnosnější nežli dražšího opiového máku. Konopí nevyžaduje žádnou zvláštní péči a zpracovat rostliny na hašiš zvládnou vesničané jednoduše doma. Kvalitnější pak hašiš putuje přes překupníky a narkomafie do zahraničí, horší spotřebují Afghánci sami. Většina na severu Afghánistánu se netají tím, že hašiš pravidelně kouří.