V pondělí začíná na Bali zásadní konference ke klimatu

29.11.2007 | Agris

V pondělí 3. prosince začíná na ostrově Bali v Indonésii 13. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a 3. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu. Připo,mněl to dnes mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) Jakub Kašpar. Podle něj jde o zásadní summit, na kterém budou zahájena jednání o dalších krocích k ochraně klimatu po skončení platnosti Kjótského protokolu v roce 2012. Státy Evropské unie, včetně České republiky, chtějí, aby dohoda byla dokončena do konce roku 2009, kdy se v Kodani uskuteční 15. zasedání smluvních stran UNFCCC. Konference je dvoutýdenní, skončí v pátek 14. prosince.

Klíčovým momentem budou jednání o tom, aby se k závazkům snižovat emise skleníkových plynů, z nichž nejvýznamnějším je oxid uhličitý (CO2), přihlásili všichni jejich významní producenti -Čína, USA, EU, Japonsko, Rusko a další země. Rusko či prudce se rozvíjející země jako Čína, Indie či Brazílie zatím žádné závazky z Kjótského protokolu neměly, USA či Austrálie zase Kjótský protokol odmítli ratifikovat. Čína přitom letos pravděpodobně vystřídá USA v pozici největšího světového původce emisí CO2. Dohodou o budoucích závazcích ekonomicky nejvyspělejších rozvojových zemí podmiňují svou účast na budoucí světové dohodě například USA.

Zdroj: EEA, IEA

Významným podkladem pro delegace bude letošní Čtvrtá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), která poukazuje na potřebu udržení růstu globální teploty na hranici 2 oC do konce století, což je dosažitelné pouze při koncentraci skleníkových plynů v atmosféře do 450 ppm (částic z milionu). Z toho vyplývá nutnost účinných opatření jak k redukci skleníkových plynů, tak k omezení negativních dopadů změny klimatu.

Na Bali by měla být schválena, tzv. „cestovní mapa“, která by měla ukázat významné úkoly a milníky, kterými je třeba projít cestou ke globální dohodě na podzim 2009. Podobnou cestovní mapu pro klíčové období 2008-2009 na evropské úrovni připravují společně Francie, ČR a Švédsko v rámci přípravy svého předsednictví v Radě EU. Změna klimatu v souvislosti s energetikou politikou je pro tyto země z pohledu předsednictví jednou z nejvýznamnějších priorit, o nichž se bude na půdě EU diskutovat.

EU hraje v celém vyjednávání klíčovou roli. Sama na březnovém summitu Evropské rady přijala vlastní závazek snížit emise skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 (oproti roku 1990), který je ochotna zvýšit na 30 %, pokud se do snižování skleníkových emisí zapojí i ostatní „velcí hráči“. Žádný jiný stát se zatím bohužel k podobnému závazku dosud nepřihlásil. EU právě proto vyzývá, aby se ekonomicky vyspělé státy zavázaly k vyšším závazným absolutním emisním redukcím. Panel IPCC ve své hodnotící zprávě doporučuje, že by vyspělé ekonomiky světa, měly do roku 2020 snížit své skleníkové emise o 25 % - 40 % oproti roku 1990. Do roku 2050 by pak globální emise měly klesnout o 50 %, emise vyspělých ekonomik dokonce o 70 - 80 %. Jinak je pravděpodobnost udržení koncentrací skleníkových plynů na úrovni 450 ppm a tedy růstu globální teploty do limitu 2 oC mizivá.

Evropská Sedmadvacítka se na Bali bude řídit závěry Rady EU pro životního prostředí z 30. října. Ty byly připraveny po diskusi a ve spolupráci jednotlivých členských států EU, včetně ČR. Kromě již zmíněných redukčních závazků evropská pozice upozorňuje na nutnost orientace na adaptace na negativní důsledky, které klimatické změny mají a budou mít. Unie chce vyzvat ke spolupráci také rozvojové země. V evropské pozici se hovoří o „společné, leč diferencované odpovědnosti s ohledem na specifické možnosti jednotlivých smluvních stran“.

EU také navrhla, aby Evropská komise v rámci rozvojové pomoci založila Globální alianci pro klimatické změny mezi Evropou a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy. Aliance by měla sloužit jednak k transferu nízkouhlíkových technologií do chudších částí světa a jednak k přímé ekonomické pomoci adaptačním opatřením v těchto klimatickou změnou nejohroženějších oblastech (zejména v subsaharské Africe či pobřežních a ostrovních částech Asie a Pacifiku). Pro období 2008 - 2010 vyčlenila na tuto pomoc Komise 50 milionů eur.

Evropská unie s vysokou pravděpodobností splní své vlastní závazky, dané Kjótským protokolem. Jak na tom jsou jednotlivé členské země, ukazují následující dvě tabulky:

Tab. 1: Srovnání evropských zemí, srovnatelných počtem obyvatel s ČR (projekce k roku 2010 zahrnuje všechna přijaté a plánovaná opatření, včetně tzv. „uhlíkových propadů“)

Země	Počet obyvatel	Emise CO2 v roce 1990	Závazek Kjótského protokolu	Projekce k roku 2010 (%)	Projekce k roku 2010 (abs.)
Belgie	10,5 mil.	146,9 mil. t	-7,5 %	-8,4 %	134,6 mil. t
ČR	10,3 mil.	196,3 mil. t	- 8,0 %	-28,8 %	139,8 mil. t
Maďarsko	10,0 mil.	122,2 mil. t	-6,0 %	-28,7 %	87,1 mil. t
Portugalsko	10,5 mil.	60,9 mil. t	+27,0 %	+23,1 %	75,0 mil. t
Rakousko	8,3 mil.	78,9 mil. t	-13,0 %	-13,4 %	68,3 mil. t
Řecko	11,0 mil.	111,7 mil. t	+25,0 %	+24,9 %	139,5 mil. t
Švédsko	9,1 mil.	72,3 mil t	+4,0 %	-6,4 %	67,7 mil. t

Zdroj: Evropská komise, přepočet absolutních emisí v roce 2010 MŽP

Tab. 2: Srovnání zemí EU-27 podle emisí CO2 na obyvatele (projekce k roku 2010 zahrnuje všechna přijaté a plánovaná opatření, včetně tzv. „uhlíkových propadů“)

Země	Emise 1990	Emise 2010 (projekce)
Belgie	14,0 t	12,8 t
Bulharsko	18,4 t	10,8 t
ČR	19,1 t	13,6 t
Dánsko	12,8 t	10,4 t
Estonsko	33,5 t	13,4 t
Finsko	13,7 t	13,4 t
Francie	9,4 t	9,1 t
Irsko	13,3 t	14,9 t
Itálie	9,0 t	8,5 t
Kypr	8,6 t	16,2 t
Litva	13,3 t	9,3 t
Lotyšsko	11,0 t	5,7 t
Lucembursko	31,8 t	22,9 t
Maďarsko	12,2 t	8,7 t
Malta	2,5 t	5,6 t
Německo	15,0 t	11,1 t
Nizozemí	13,1 t	11,8 t
Polsko	15,2 t	10,9 t
Portugalsko	5,8 t	7,1 t
Rakousko	9,5 t	8,2 t
Rumunsko	13,0 t	8,3 t
Řecko	10,2 t	12,7 t
Slovensko	13,5 t	10,4 t
Slovinsko	10,1 t	8,8 t
Španělsko	6,5 t	8,3 t
Švédsko	7,9 t	7,4 t
Velká Británie	12,9 t	9,8 t