Výzkum schopnosti hub rozkládat záření

Většina hub hraje klíčovou úlohu ve svém ekosystému při rozkladu mrtvého materiálu na chemikálie, které mohou využít jiné organismy. Ale podle výzkumníků z fakulty Albert Einstein College of Medicine univerzity v Yeshiva většina hub může také rozkládat záření a používat je k produkci výživy a podpoře růstu.

Říše hub zahrnuje více druhů než říše ostatních rostlin nebo říše zvířat, takže zjištění, že vytvářejí potravu navíc k rozkládání záření znamená, že energie Země, zejména množství energie záření přeměněné na energii biologickou, může vyvolat požadavek, aby byla přepočítána, říká Arturo Casadevall, autor studie a profesor na katedře mikrobiologie a imunologie na fakultě Einstein College. Tato studie byla popsána v PloS ONE (publikace knihovny Public Library of Science, PloS).

Většina hub obsahuje melanin, který je nezbytný pro to, aby houba byla schopná pohlcovat záření. Právě tak jako pigment chlorofyl přeměňuje sluneční záření na chemickou energii, která umožňuje zeleným rostlinám žít a růst, tento výzkum ukazuje, že melanin může využít odlišnou část elektromagnetického spektra – ionizující záření – aby přinášelo prospěch houbám, které melanin obsahují, říká další člen výzkumného týmu na uvedené fakultě.

Výzkumníci, inspirovaní důkazy o růstu hub nalezených v jednom z černobylských reaktorů poškozených zářením, realizovali sérii testů in vivo s třemi typy hub. Výsledky byly konzistentní v tom, že přítomnost melaninu vedla k zvýšenému růstu u hub, když byly vystaveny ionizujícímu záření. Tým výzkumníků také prováděl fyzikálně-chemické studie melaninu, aby prozkoumal schopnost tohoto pigmentu zachycovat záření. Objevili, že záření a melanin vzájemně reagují tak, že se mění jeho struktura elektronů, což zase pomáhá melaninu přeměňovat záření na novou formu energie napomáhající vytváření potravy.

Melanin v houbách je chemicky stejný jako melanin v lidské kůži. Je čistou spekulací, ale ne mimo sféry možností, že melanin by mohl poskytovat energii i pro kožní buňky. Významná je také možnost, že lidé by mohli mít prospěch z pohlcování záření houbami. Protože ionizující záření převládá ve venkovním prostoru, astronauti by mohli být schopni spoléhat se na houby jako na nevyčerpatelný zdroj potravy na dlouhých misích nebo při kolonizování jiných planet.