Krevety zažívají blátivou smrt

Lov krevet ve Středozemním moři patří k výnosným aktivitám. Labužníci jsou ochotni zaplatit za kilogram této mořské pochoutky i dvě stovky eur. Je s podivem, že populace krevet rabování stále ještě snáší. I z těch nejlepších lovišť ale krevety často až na několik let zmizí, aby se zase objevily. Podobné výkyvy zůstávaly pro vědce i lovce krevet dlouho záhadou. Nejnovější výzkum španělských biologů vedených ekoložkou Joan Companyovou z barcelonského Institut de Ciéncies del Mar odhalil, že v pozadí ústupů a návratů krevet jsou pohyby vodních mas a sedimentů na svazích mořského dna. Vědci několik let sledovali populaci krevet a jejich životní podmínky ve Lví zátoce u španělského pobřeží. Jde o jednu z nejznámějších oblastí lovu tohoto živočicha ve Středozemí.

Oblast už mají oceánografové dobře zmapovanou. Před dvěma lety zveřejnil jiný španělský tým studii, podle které dochází v kaňonech pod dnem Lví zátoky k „potopám“. Čas od času se podmořskými údolími proženou mocné proudy vody, které směřují z mělčin pobřežního šelfu do hlubin pod širým mořem. Strhávají přitom s sebou vše, co jim přijde do cesty.

Nejde o sesuvy hromadících se sedimentů, jež už nevydržely na svazích vzdorovat gravitaci. Sestupné proudy vznikají v zimních měsících, kdy studené větry ochladí vodu pobřežních šelfů. Studená voda má vyšší hustotu a klesá do hlubin. Za obzvláště chladných zim může každoroční hlubinné proudění nabrat katastrofické proporce. Jakmile přesáhne rychlost klesající vody tři kilometry v hodině, začne s sebou strhávat masy bahna. S nimi jsou strženy i četné organismy žijící na dně.

Joan Companyová se rozhodla ověřit, jaký mají tyto proudy vliv na krevety. Její tým prověřil údaje o množství ulovených krevet za posledních 30 let a porovnal je s údaji o teplotě vody a pozorováním sedimentů. V těchto souvislostech se zdá, že podmořský příval smete a pohřbí i krevety. Během pár týdnů je bohaté loviště bez života a lovci se vracejí do přístavů s prázdnou.

Populace krevet se obnoví během následujících tří až pěti let. Comebacku krevet paradoxně napomáhá katastrofa, jež stála u jejich kolapsu. Sestupné proudy s sebou přinášejí do mořských hlubin velké množství živin. Na tomto prostřeném stole pak hodují nejrůznější organismy a krevety mají díky tomu dostatek potravy.

Vědci doufají, že výsledky jejich výzkumu zveřejněné ve vědeckém časopise PLoS ONE poslouží k ochraně krevet. Hodlají měřit rychlost podmořských proudů, a pokud zjistí v některé lokalitě „lavinu“, vyhlásí na ní v následujícím období výrazné omezení lovu. Doufají, že mladé krevety tak budou mít lepší podmínky pro život a populace se rychle obnoví.

Světová odborná veřejnost uznala význam objevu španělských vědců. Zároveň však experti vážně pochybují o reálnosti plánů na využití poznatků k ochraně krevet. Zvláště v místech, která nejsou tak prozkoumána tak dobře jako Lví zátoka. „Myslím, že žádná země takové upozornění nebude při stanovení kvót na lov mořských živočichů brát podobné doporučení v potaz,“ řekl biolog Daniel Pauly z vancouverské University of British Columbia pro týdeník Science. „Je to příliš nejisté.“

Jaroslav Petr Lidové noviny