Únor v myslivosti

Únor je pro myslivce měsícem loveckého klidu a péče o zvěř. Probíhá honcování zajíců. Srncům rostou parůžky. Myslivci s ohledem na průběh počasí doplňují do přikrmovacích zařízení čerstvé seno, přiměřené množství jadrných krmiv a kukuřičnou siláž či luční senáž. Díky likvidaci živočišné výroby v posledních letech je těchto krmiv dostatek, ale cena je v porovnání s loňským rokem dvojnásobná. Volba správných krmiv rozhoduje o škodách na lesních porostech, suchá krmiva podporují jejich vznik. Myslivci předkládají spárkaté zvěři medikované krmivo proti vnitřním a vnějším parazitům.

Zejména střečkovitost se v poslední době opět rozšiřuje, a tak je toto opatření odůvodněné. Spárkatá zvěř se stále pohybuje v tlupách, které mohou mít i několik desítek kusů. To však není projevem přemnožení zvěře, jak se mylně domnívají ekologičtí aktivisté. Jedná se o přirozené chování, které má pomoci zvěři přežít dlouhé zimní období. V těle samic spárkaté zvěře se vyvíjejí mláďata. V průběhu zimy zvěř ztratila hodně tukových zásob, proto je nutné udržovat v honitbách klid. Zvěři nejvíce škodí lidská bezohlednost. Volně pobíhající psi nutí zvěř k dalšímu výdeji energie. Často rušené kusy pak podléhají celkovému vysílení či na záněty dýchacího ústrojí. Stále narůstá provozování adrenalinových sportů v přírodě. Ekologičtí aktivisté se snaží u veřejnosti vyvolat mylný dojem o plošném přemnožení spárkaté zvěře, čímž se snaží o diskreditaci nového Zákona o myslivosti a zviditelnění svých aktivit.

Zvěř potřebuje klid

Největším nepřítelem pro zvěř není mráz a sníh, ale lidská bezohlednost. Největší problémy způsobují v honitbách pejskaři a nezodpovědní turisté, kteří nechávají své čtyřnohé miláčky pobíhat volně po lese. Dle zákona o myslivosti, a potažmo i zákona o lesích, není možno volně venčit psa v přírodě (honitbě). Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes vyplaší srnčí zvěř, ta před ním uniká. Další hrozbou pro zvěř je agresivní jízda motorkářů a čtyřkolkářů, kteří ruší svoji bezohlednou jízdou zvěř. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a následně hynou na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí. Pejskaři by se neměli stydět používat vodítko, protože tím chrání nejenom přírodu, ale i svého pejska!

V poslední době přibývá tzv. motorizovaného venčení psů, kdy majitel vypustí psi v honitbě, pak nasedne do automobilu a projíždí krajinou. Psi pročesávají okolí cesty, nejsou nijak kontrolováni, následně pak dochází k častým případům štvaní zvěře. Zcela destruktivní dopad na zvěř má i pohyb terénních aut a terénních motocyklů v lesích, které představují pro zvěř poslední klidné útočiště.

V LEDNU A ÚNORU MYSLIVCI PŘEDKLÁDAJÍ ZVĚŘI LÉČIVA

V tomto období jsou v jednotlivých mysliveckých sdruženích předkládána zvěři léčiva, která jsou určena proti vnitřním parazitům a střečkovitosti. Léčiva nakupují ve větším množství Okresní myslivecké spolky ČMMJ, a pak je distribuují do honiteb. Tam jsou léčiva namíchána s jadrným krmivem a jsou předkládána zvěři.

Léčivo se namíchá v určeném poměru s jadrným krmivem a následně je zaneseno do krmelců. V loňském roce byla účinnost ošetření malá, protože díky mírné zimě zvěř navštěvovala přikrmovaní zařízení minimálně. Pokud srnčí zvěř navštěvuje krmelce pravidelně, je v tomto období vhodné ozdravovací akci provést. Pokud by bylo předkládáno medikované krmivo v době, kdy zvěř přikrmovaní zařízení nenavštěvuje, to by postupně by ztratilo účinnost, přeléčeny by byli jen některé kusy. Proto je lépe vyčkat na sněhovou pokrývku a zamrznutí. Náklady na průměrný okres jsou přibližně sto tisíc korun a hradí je myslivci z peněz mysliveckých sdružení či z vlastních rodinných rozpočtů.

Střečkovitost nosohrtanová i kožní je pro zvěř velmi nebezpečná a na napadený kus velmi trpí. Larvy nosohrtanových střečků postupně vyplňují dýchací cesty a podkožní střečci se usidlují ve hřbetní partii a způsobují rozsáhlé záněty vedoucí až k úhynu. Maso z napadených kusů není určeno ke konzumu a není možné ho uvádět do oběhu.

PÉČE O ZVĚŘ V ZIMNÍM OBDOBÍ

V únoru jsou myslivci především hospodáři, kteří musí sledovat průběh počasí a dle toho pomáhat zvěři zajistit potravu. Zejména v odlehlejších oblastech a na horách, kde je zvěř odkázaná na péči člověka, nelze z etických důvodů ponechat zvěř bez pomoci. Pokud se stále drží sněhová pokrývka, je nutno kontrolovat krmelce a doplňovat krmiva i několikrát týdně. V rámci jednoho přikrmovacího zařízení je nutno předkládat pravidelně menší množství objemného a případně i jadrného krmiva na více místech tak, aby nedocházelo k nadměrné konzumaci jadrného krmiva nejsilnějším jedincem z tlupy. To by vedlo k závažným zažívacím potížím a k úhynům. V tomto směru se osvědčily krmítka s dávkováním malého množství jadrného krmiva.

Je nutno se vyvarovat podávání zrna pšenice a ječmene, protože ty nejsou pro zvěř vhodné, naopak používáme zrno ovsa, protože obsahuje více vlákniny a tuků. Aktivita předžaludků přežvýkavců je utlumená, objem předžaludků i resorpční plocha ve střevech je zmenšena, a proto během zimy nelze předkládat zvěři energeticky bohaté zrno ječmene a pšenice. To v předžaludcích rychle kvasí, způsobuje acidózy (překyselení organismu) a následně až úhyn.

Nejlepší krmivo pro zvěř je čerstvá kukuřičná siláž, senáž, kvalitní luční seno a případně zrno ovsa. O vhodnosti nerozhoduje předkládané množství, ale mnohem více pravidelnost předkládání (siláž, senáž a oves minimálně 1 x za týden v přiměřeném množství).

Pokud veřejnost chce také pomoci zvěři nějakým pamlskem (suché pečivo, obilí) je dobré ho donést přímo do krmelců. Na mokrém sněhu začne všechno rychle nahnívat a bobtnat a zvěři může pak spíše uškodit. Kolem krmelců by se měli lidé pohybovat co nejméně, všude totiž zanechávají pachové stopy, které odrazují zvěř. Se psy by se do přírody v době sněhové pokrývky neměli vůbec vydávat.

Kromě objemných krmiv, kterých musí být v přikrmovacích zařízeních vždy dostatek, je vhodné zintensivnit předkládání letniny a kaštanů či žaludů, což slouží jako zdroj tříslovin pro zvěř.

Zajícům předkládáme seno v otýpkách přivázaných ke stromům, keřům či kůlům. Při současné déletrvající vyšší sněhové pokrývce, která je i v nižších polohách, je prospěšné drobné pernaté zvěři umožnit přístup k zelené potravě shrnutím sněhu z části louky. Vhodné je také ořezávat průběžně větve měkkých dřevin, zvláště jabloně, a větve ponechat na zemi k okusu.

Při dlouhotrvající sněhové pokrývce ztrácí zvěř plachost, sestupuje do údolí a k lidským obydlím, kde hledá potravu. Zvěř se nyní může zdát lidem krotká, ale při vyrušení odbíhá. Snaží se šetřit síly, o které ji pohyb ve vysokém sněhu rychle připravuje. Zvěř chodí prošlapanými cestičkami a jenom na krátké vzdálenosti.

MYSLIVCI MONIOTORUJÍ ZDRAVORNÍ STAV ZVĚŘE

Při pochůzkách honitbou si myslivci všímají kondice zvěře, stavu osrstění a opeření. V případě zvýšených úhynů nebo výskytu příznaků onemocnění kontaktují veterinární správu.

Myslivci jsou proto velmi důležitým článkem pro monitoring zdravotního stavu volně žijících živočichů v přírodě, což má aktuální význam pro monitoring výskytu ptačí chřipky. Myslivci jsou prvotním článkem tohoto monitoringu, dokáží kvalifikovaně posoudit odchylky ve zdravotním stavu zvěře, permanentně se pohybují v honitbách a sebrané informace předávají veterinářům včetně podezřelých úhynů. V tomto směru uzavřela ČMMJ a SVS dohodu o spolupráci při monitorování výskytu ptačí chřipky.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE

Myslivecký hospodář postupně připravuje sčítání zvěře. Již koncem tohoto měsíce má mít přehled o množství a pohybu zvěře v honitbě. Využije k tomu zvláště posledních obnov (čerstvě napadlý sníh).

Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře a jejím úhynu Mysl/08, evidenci vydaných plomb a lístků o původu zvěře, evidenci o nakládání se zvěří a zvěřinou. Podle dispozic státní správy myslivosti podává hlášení o průběhu lovu. Hospodář dbá na udržování klidu v honitbě, zejména v okolí krmných zařízení. Stará se rovněž o citlivé vysvětlení veřejnosti, že procházka s volně pobíhajícím psem je v tomto období pro zvěř velmi nebezpečná.

V mysliveckých sdruženích se připravují výroční členské schůze. Jejich součástí by mělo být i zhodnocení mysliveckého hospodaření v minulém roce a záměry mysliveckého hospodaření na rok 2007. V honebních společenstvech na zasedání honebního výboru se připravuje roční uzávěrka hospodaření, popřípadě valná hromada.

LOV ZVĚŘE

Koncem února končí doba lovu straky a vrány, kuny lesní a kuny skalní, pokračuje doba lovu bažanta královského. Celoročně se loví liška, sele a lončák prasete divokého.

NADĚJE BLÍŽÍCÍHO SE JARA

Jaro se však nezadržitelně blíží. Svědčí o tom nejen prodlužující se dny, ale také koncem února přílet některých druhů stěhovavých ptáků, honcování zajíců, párkování koroptví. I když koncem února postupně mizí sníh, předkládají myslivci nadále zvěři dužnatá, jadrná i objemná krmiva. Po oblevě je nutno doplnit do slanisek sůl, protože zvěř bude postupně přecházet na zelenou potravu a bude potřebovat sůl více než jindy, což je aktuální zvláště v oblastech s vyššími osevními plochami řepky ozimé.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině února:

- probíhá honcování zajíců

- začíná kaňkování (říje) vyder a rysů

- začínají kvést sněženky

- probíhá říje vlků, kaňkování lišek, probíhá honcování divokých králíků

- přilétá husa velká

V druhé polovině února:

- odlétají havrani

- přilétají skřivani

- srncům dorůstají nové parůžky

- zemědělci kontrolují stav ozimů a řepky pod sněhovou pokrývkou a nakupují osiva jařin a hnojiva, broskvoně je nutno ošetřit proti kadeřavosti.

- vychází březnové číslo časopisu Myslivost Stráž myslivosti s novými informacemi a radami nejenom z myslivosti

Ing. Jiří Šilha, Ph.D.

pověřený pracovník pro styk s médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

Praha 1, 115 25

mob.:

604 953043

e-mail:

jiri.silha@centrum.cz

Myslivecké pranostiky:

Vlk v únoru na poli lepší než-li sedlák na mezi.

Když je pěkný čas na Hromnice (mráz), bývá zdárné obilí velice. Medvěd též, když teplo bývá, obzvláštní ten způsob mívá, spravuje-li brloh všelijak, učině to, lehne zase znak. Pak-li tuhá zim bývá, brloh svůj hned rozházívá. Leze-li o Hromnicích jezevec z jámy, poleze na měsíc zase do jámy. Vyleze-li jezevec o Hromnicích z díry, na čtyři neděle zpátky zas pílí.

O Hromnicích milejší ovčákovi vlk než slunce.

Na sv. Matěje jde liška naposled po ledě.

Když sníh záhy taje, dlouho neroztaje.

Nechce-li severák v únoru váti, v dubnu se to musí přeci jenom státi.

V únoru sníh a led, v létě nesou včely med.

Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.

Zdroj: Jaromír Kovařík - Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře.

Výstavy, konference a další akce

1.2.2007 XXXVI. reprezentační ples ČMMJ v Praze, Národní dům na Vinohradech