Do boje proti obezitě vyrazí i výrobci potravin

Epidemie obezity souvisí podle odborníků na výživu také s tím, jaké potraviny si lidé mohou koupit v obchodech. Na jejich doporučení proto budou firmy upravovat složení svých výrobků tak, aby měly vhodnější složení živin, a tedy nižší obsah energie. Docentka Marie Kunešová z Endokrinologického ústavu řekla, že na tom spolupracují odborníci s firmami v celoevropském projektu Diogenes.

"Existují některé výrobky, které mají například vysoký obsah tuku. Je možno je přeformulovat tak, že se množství tuku sníží," vysvětlila. Například při pečení se do těsta dá místo šlehačky odstředěné mléko. Výsledný výrobek má méně energie. Podobně to je se slazením potravin, i tam lze změnou slazení snížit kalorickou zátěž. Kromě příjmu potravin ale je třeba myslet i na výdej energie, tedy dostatečný pohyb, zdůraznila odbornice.

O zásazích do skladby potravin by podle ní měli být lidé informováni. Firmy by to mohly brát i jako plus, protože jejich výrobky by se zřejmě lépe prodávaly. Zatím se lidé více než o složení výrobků zajímají o cenu. Nakupují podle obsahu své peněženky.

Důležité je i přehledné značení potravin, které napomáhá při jejich výběru. Podle dosavadních zjištění jsou spotřebitelé v EU obecně dobře informováni o zdravé výživě, ale "nejsou ochotni k akci". Firmy se proto věnují výzkumu a vývoji produktů, které budou spotřebitele motivovat ke zdravému výběru.

Potravinový semafor

Například maďarští výzkumníci se zaměřují na vývoj potravin se zřetelem na složení živin a na jejich další vlastnosti, jako je chuť a vůně. Příkladem jsou potraviny s nízkým glykemickým indexem. Tento údaj ukazuje, jak rychle se uvolňují cukry z potraviny do střeva, přitom pomalejší uvolňování cukrů by mohlo příznivě ovlivnit metabolismus. Nízký glykemický index má například celozrnný chléb, vysoký například brambory a všechny potraviny slazené cukrem.

Česko se podílí na klinické studii, do níž byly přizvány rodiny s dětmi, v nichž je alespoň jeden z rodičů obézní. Nejprve měli obézní dospělí dvouměsíční nízkoenergetickou dietu, po které jim klesla hmotnost. Pak byli společně s dětmi rozděleni do pěti větví diet s různým obsahem bílkovin a různým glykemickým indexem potravin. Sledovány byly změny hmotnosti a změny v biochemických hodnotách, jako je obsah cholesterolu a cukru v krvi. První výsledky zveřejní obezitologové na podzimním kongresu v Karlových Varech.

Podle Kunešové lidé většinou vědí, co by měli jíst, ale ne vždy se tím řídí. Mnohým vadí malé, a tedy špatně čitelné značení na potravinách. Na potravině by měl být velkým číslem přinejmenším obsah energie. V Británii se osvědčilo semaforové značení, zelená pro zdraví vhodné, oranžová zhruba vhodné a červená nevhodné.