Mýtus o olivovém oleji zpochybněn

Konzumace olivového oleje může podle výsledků nejnovějších německých výzkumů vést k podpoře rozvoje arteriosklerotickéhoho plaku a tím ke zvýšení rizika kardiovaskulárního onemocnění.

Léky snižující hladinu cholesterolu v krvi patří k velmi úspěšným segmentům trhu s farmaceutickými přípravky. Ale zabránit vzniku arteriosklerózy je možné i pomocí dietetických opatření a zdravé výživy chudé na tuk. Již mnoho let odborníci na výživu stále vyzdvihují přednosti středomořské stravy.

Zejména olivový olej byl upřednostňován jako zdraví prospěšná součást jídelníčku, jehož příjem mohl významně přispět k poklesu hladiny cholesterolu a tím i napomoci redukovat výskyt infarktu myokardu. Ale výzkumy profesorky Susanne Klumppové z Ústavu farmaceutické a lékařské chemie univerzity v německém Münsteru, které prováděla společně s emeritním profesorem Josefem Krieglsteinem, který v současné době také působí na münsterské univerzitě, prokázaly odlišné skutečnosti.

„Existenci statisticky významného vzájemného vztahu mezi konzumací středomořské stravy a nižším výskytem srdečním infarktů se nepodařilo prokázat, protože do tohoto typu stravy patří mnoho zcela odlišných komponent“. Skutečnost, že by zrovna olivový olej významně pozitivně ovlivňoval zdravotní stav konzumentů se nikdy nepodařilo prokázat. Naopak se těmto dvěma vědcům nyní podařilo doložit, že jednoduché nenasycené mastné kyseliny jako je kyselina olejová (součást olivového oleje) masivně podporují aktivitu proteinfosfatázy typu 2C (PP2C) a tím riziko vzniku arteriosklerózy a závažného kardiovaskulárního onemocnění spíše zvyšují.

Proteinfosfatázy regulují např. enzymy, které modifikují vedlejších skupiny proteinu molekulou fosfátu což vede k aktivizaci nebo přenosu signálu. Hrají tak ústřední roli ve fungování buněk. Zvýšená aktivita PP2C vede k tzv. apoptóze, programované smrti buněk. K tomu je ovšem nutná relativně vysoká koncentrace jednoduchých nenasycených mastných kyselin. To může v buňkách, které tvoří vnitřní stěnu cév (endoteliální buňky) nastat. O znamená, že větší množství olivového oleje uvolní velké množství kyseliny olejové, která může přispět ke zvýšenému zániku buněk.

Cévní stěna se díky tomuto procesu stává prostupnější pro tukové částice a bílé krvinky, které způsobují vznik arteriosklerózy tím, že se zde hromadí a vytvářejí tzv. arteriosklerotický plak. Pokud dojde k prasknutí plaku, postihne organismus infarkt myokardu. Olivový olej tak může podpořit vývoj arteriosklerózy a ne – jak se všeobecně předpokládá – rozvoji arteriosklerózy zabránit.

Výsledky výzkumu získané v laboratoři hovoří jednoznačně, nejasné je ale ještě bylo, jak přesně probíhají procesy v intaktním organismu. Proto byla zdravá morčata po dobu čtyř měsíců krmena dietou bohatou na kyselinu olejovou. Po skončení experimentu u nich nebyl prokázán žádný výskyt arteriosklerózy. „To ale může souviset se skutečností, že se u morčat arterioskleróza vyskytuje jen velmi zřídka“, vysvětlil profesor Krieglstein.

Srdce morčat krmených oleáty se ale vyznačovala signifikantně nižší hmotností a také byla menší v porovnání s kontrolní skupinou morčat krmených obvyklými krmivy. Byl prokázán také výskyt poškozených buněk srdečního svalu. Prokázat předpoklad, že kyselina olejová může poškodit nejenom epiteliální buňky, ale také buňky myokardu se pokusil tým profesorky Klumppové pomocí kultivace buněčné kultury a jejího ošetření olejovou kyselinou za přesně definovaných podmínek.

Také v tomto případě bylo prokázáno jednoznačné poškození buněk srdečního svalu. „Všeobecně rozšířený názor, že je olivový olej zdravý, bude proto muset být zrevidován“, uvedl dále profesor Krieglstein. „Určitě bude nutné před definitivním vyjádřením prověřit účinky olivového oleje na lidský organismus“. Ale již nyní je třeba vznést oprávněné pochybnosti vůči tak jednostranně zdůrazňovanému pozitivnímu vlivu konzumace olivového oleje na lidský organismus.