Olomoucké tvarůžky zatím nezískají ochranu od EU

Olomoucké tvarůžky zatím nezískají chráněné označení od Evropské unie. Proti jejich celoevropské registraci se sešlo několik námitek, které nyní musí prozkoumat Evropská komise. Tvarůžky se vyrábějí v Lošticích nedaleko Olomouce. "Získání ochrany by přineslo loštickému výrobci tvarůžků konkurenční výhodu na trhu a zvýšilo by možnosti úspěšné obrany proti různým napodobeninám zejména z Rakouska," řekl eurposlanec Jan Březina, který který české žádosti v Bruselu pomáhá vyjednávat. Lhůta pro podávání námitek proti zanesení tohoto sýra s charakteristickou vůní na seznam potravin s chráněným geografickým označením vypršela v pondělí o půlnoci.

Svoje výhrady proti němu ale vzneslo Rakousko a Německo. Evropská komise přípustnost námitek přezkoumá a budou-li přijatelné, bude o nich Česko vyjednávat. Podobný případ se odehrál při zařazení karlovarských oplatek mezi potraviny s chráněným zeměpisným označením. Tehdy se proti postavili Němci vysídlení z někdejšího Československa.

"Jedná se o třetí českou žádost, která se takto zadrhla. Je zajímavé, že jak u Karlovarských a Mariánskolázeňských oplatků, tak u Olomouckých tvarůžků jsou námitky zasazeny do kontextu poválečného odsunu Sudetských Němců z Československa a mají tak nezanedbatelný politický rozměr," poznamenal Březina.

Podle něj jsou ale šance tvarůžků na získání ochrany i nadále poměrně vysoké. "Evropská komise totiž v minulosti v obdobných případech kladla důraz na technickou stránku věci a na politickou nestrannost a není proto důvod domnívat se, že by v případě Olomouckých tvarůžků nyní postupovala jinak," dodal.

Česko má z unijních nováčků nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských výrobků, je jich celkem deset. Patří mezi ně například hořické trubičky, karlovarský suchar, štramberské uši nebo žatecký chmel.

Vyřizují se žádosti o udělení ochranného označení pro pardubický perník a nošovické zelí, u nichž lhůta pro podávání námitek skončila na podzim. V současnosti na registraci aspiruje kromě jiných také jihočeská niva nebo heřmánek český. Nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských produktů mají Itálie a Francie, Španělsko a Portugalsko.

Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do Unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.