Gandalovič v Bruselu znovu varoval před možným znevýhodněním některých členských států
17.03.2008 | MZe ČR
Stanovení horní hranice přímých plateb a progresivní krácení plateb vázané na velikost farem byly z pohledu české delegace hlavními „kameny úrazu“ při prezentaci závěrů tzv. Health Checku. Proti stávající formulaci dokumentu, jak ho dnes v Bruselu představilo Slovinské předsednictví, důrazně vystoupil ministr Gandalovič a zopakoval tak stanovisko české delegace, které zastávala na několika předchozích Radách.
„Vzhledem k tomu, že připomínky, které jsme od počátku projednávání prověrky funkčnosti Společné zemědělské politiky prezentovali, nebyly zohledněny, chceme varovat před negativními důsledky progresivního krácení. Opakovaně zdůrazňujeme, že opatření, které dopadne selektivně jen na některé členské státy, mohou negativně ovlivnit konkurenceschopnost agrárního sektoru v těchto zemích,“ vysvětlil ministr Petr Gandalovič. „Nakonec jsme se rozhodli neblokovat přijetí závěrů Rady, neboť jako celek představují pozitivní vklad do budoucích diskuzí. Nadále však tvrdíme, že v těchto dvou konkrétních bodech představují jasné a výrazné znevýhodnění některých členských států.“
Toto naše delegace také vyjádřila ve společné deklaraci, pro kterou získala ČR podporu Německa, Maďarska, Lotyšska, Rumunska a Slovenska.
Modulace přímých plateb by v ČR představovala částku 3 030 mil. Kč. Dotkla by se více než poloviny českých zemědělských podniků, které obhospodařují téměř 98 % půdy. Podle ministra Gandaloviče by částky přesouvané z I. do II. pilíře měly být v jednotlivých členských státech srovnatelné, aby nedošlo k ohrožení konkurenceschopnosti. Toho by Evropská komise mohla dosáhnout například zavedením modulace pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost, tedy odstraněním hranice 5.000 EUR.
Degresivita přímých plateb podle návrhů Komise by se dotkla 2014 současných podniků. „Přitom podniků, které by se objemem přímých plateb dostaly nad tři sta tisíc eur s nejvyšší, tedy pětačtyřicetiprocentní, mírou degresivity, by bylo v České republice více než osm set,“ zhodnotil ministr Gandalovič. Pravidla, která mají platit pro všechny členské státy, by podle ministra měla respektovat odlišnou zemědělskou strukturu v jednotlivých státech. „Dopady opatření, která mají změnit fungování Společné zemědělské politiky, by měly být rovnoměrně a spravedlivě rozdělené mezi všechny členské státy, abychom v konečném důsledku dosáhli odstranění všech historických nesrovnalostí,“ dodal Gandalovič.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí MZe
Další články v kategorii
- Budoucnost českého včelařství: ministerstvo otevírá platformu pro řešení klíčových výzev (03.05.2026)
- CIS platba na telata masného typu (02.05.2026)
- Meteorologové: Letošní březen a duben byly v Česku nejsušší za desítky let (01.05.2026)
- GMO na poli v Česku: U Olomouce se testuje odolný ječmen, který může zajistit potravinovou bezpečnost a změnit zemědělství (30.04.2026)
- Jarní mrazy v plném květu: část sadů se podařilo uchránit (30.04.2026)
- Co si mohou české pekárny vzít ze zahraničního vývoje (30.04.2026)
- Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující (30.04.2026)
- Kvůli válce hrozí akutní nedostatek potravin každému čtvrtému Libanonci (30.04.2026)
- Jak může každý z nás pomoci opylovačům? Osm tipů pro naše zahrady (30.04.2026)
- 8000 let stará zrna: Původ chlebové pšenice možná leží v Gruzii (30.04.2026)

Tweet



