V Česku je stále více lesů

I když ekologové bojují proti kácení stromů a betonování půdy kvůli dalším dálnicím a supermarketům, rozloha českých lesů nebyla v posledních sto letech paradoxně nikdy tak veliká jako v letošním roce. Dokazují to aktuální čísla ministerstva zemědělství. Ze statistiky vyplývá, že loni bylo v Česku lesy pokryto takřka 2,65 milionu hektarů veškeré půdy, což je nejvíc od časů Rakouska-Uherska. Odborníci přitom předpokládají, že rozloha zalesněné půdy v republice i nadále poroste.

„Důvodů nárůstu plochy lesů v Česku je hned několik. Od dotační politiky státu a Evropské unie, směřující k zalesňování nevyužívaných zemědělských pozemků, až po přirozené rozšiřování lesa,“ řekl LN Patrik Pacourek z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů.

V roce 1910, kdy patřilo dřevo k nejvyužívanějším stavebním materiálům i druhům topiva, pokrýval les na území současného Česka 2,341 milionu hektarů. Od té doby se ale lesní výměra rozšířila o 13 procent a i nadále se rozrůstá.

Za posledních 100 let tak v České republice přibylo lesní plochy odpovídající zhruba rozloze čtyř dnešních Národních parků Šumava. „V posledních letech není už nárůst tak razantní, řádově ale každý rok přibývá tisíce hektarů lesa a tento trend bude určitě pokračovat,“ řekl Pacourek.

Problémem je monokultura Česko, kde lesy pokrývají 34 procent území státu, je tak v poměru ke své velikosti pátou nejlesnatější zemí Evropy. „V posledních letech se ale vede debata o tom, zda rozšiřování lesů, podporované dotacemi, není příliš nerovnoměrné. Stromy totiž často přibývají v oblastech, které už jsou dostatečně zalesněné, zatímco tam, kde lesy zmizely, zůstává bezlesí,“ uvedl Pacourek. Na stejný problém upozorňují i ekologové. „Je dobře, že se lesní plocha rozrůstá, určitě by mělo být více lesů například v Polabí či Poohří,“ tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Aktivisté jsou navíc přesvědčeni, že i přes deklarovanou snahu státu vysazovat smíšené lesy, více odolné větru a zadržující v krajině více vody, se i nadále rozšiřují v Česku málo odolné smrkové monokultury. „Smrky dnes tvoří v lesích 55 procent stromů, zatímco přirozený stav by byl maximálně do dvaceti procent,“ uvedl Bláha. Lesní hospodáři však podle něj často vysadí izolovaný ostrůvek listnáčů, aby splnili podmínky dotace, v okolí ale znovu vysazují smrkovou monokulturu. „To druhové rozložení stromů je pak velmi nerovnoměrné,“ tvrdí Bláha. Podle Patrika Pacourka ale ekologové někdy označují za smrkové monokultury i ty lesy, v nichž smrk pouze převažuje a je doplněn i jinými dřevinami.