Není třeba "démonizovat" náhražky

Celou řadu alternativních potravin zákazníci vyžadují a již si na jejich poměrně širokou nabídku zvykli. Příkladem může být mimo jiné sójové maso, sójové mléko, vegetariánský salám a celá řada dalších výrobků. Problém může nastat, když by ona „náhražka“ byla klamavě označena. Potom, ouha, je možné výrobci udělit pokutu, a může tak učinit jak Státní veterinární správa ČR, tak Státní zemědělská a potravinářská inspekce ČR.

Medializovaná „kauza“ náhražek sýrů se týká výrobků ze surovin rostlinného původu, jejichž využití je podobné sýrům. Takovéto výrobky samozřejmě nesmějí být nazvány pouze sýr, ale tak, jak je uváděno na etiketách, například plátky, či označení, že jde o alternativní výrobek. Dále pak z popisku musí být zřejmé jejich složení. Je samozřejmé, že než jsou tzv. uvedeny do oběhu, musejí splnit podmínky zdravotní nezávadnosti.

Za úvahu stojí, aby takovéto alternativní výrobky byly nabízeny v obchodech pokud možno odděleně, aby měl zákazník snazší možnost orientace. To však záleží na možnostech a schopnostech konkrétních prodejců.

Mají-li zákazníci u nabízených potravin živočišného původu (a samozřejmě nejen jich) jakoukoli pochybnost, pokud se týká označení či kvality, mají právo si vyžádat u prodejce dodatečné informace. A samozřejmě je dobré, když si vždy přečtou etiketu, a to nejen, aby si přečetli složení, ale také podmínky pro uchovávání a dobu trvanlivosti, či použitelnosti.

V loňském roce Státní veterinární správa zjistila u jedné zahraniční zásilky mléčných výrobků, sýrů, klamavé označení a zásilku vrátila zpět dodavateli. V letošním roce jsme se s klamavým označením této komodity (tj. v rozporu se zákonem) dosud nesetkali.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR