Zemědělství u nás a u našich sousedů (II)

Na venkově se setkáváme s rozpadlými kravíny, ale současně i s modernizovanými objekty, technicky vybavenými, s dobrou organizací a vysokou produktivitou práce. Problém je v tom, že těch před zánikem je více. Máme podstatně méně dojnic, ale jejich užitkovost (množství mléka na dojnici za rok) je daleko vyšší. Vyšší produkce mléka je ale omezena výrobní kvótou. Výnosy nejdůležitějších plodin zaznamenaly nevýrazný vzestup. Současně se ale divíme, že se toho dosahuje s podstatně nižší spotřebou průmyslových hnojiv. S určitou nadsázkou lze tvrdit, že naše zemědělské produkty mají vlastnosti produktů ekologických. Ale problém dnešní doby není jenom v tom, že český výrobce je ve svém podnikání omezen, ale i v tom, jak zajistit prodej produkce. A jsme u toho, jaká je situace na našem trhu a jak se nám daří na společném trhu EU.

Vstupem do EU se situace i v tomto směru pro nás podstatně změnila. Platí zásada volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil. Využíváme výhod s tím spojených ve všech zemích EU ve svůj prospěch, stejně jako ostatní využívají náš trh pro své výhodné podnikání. Pro ilustraci změn, ke kterým došlo, uvedeme známý případ z jižních Čech, o kterém se před časem tolik psalo. Odbytové družstvo a zdejší zpracovatel mléka se nedohodly na jeho ceně. Našlo si proto odběratele za hranicemi. Ale státní hranice pro obchod dnes neznamenají nic. Ve sporu šlo o několik málo desítek haléřů na litr prodaného mléka. Ale je to příliš mnoho peněz i z hlediska jednoho producenta, který chová 500 dojnic a za rok prodá tři miliony litrů. A v našem sporu šlo o mnoho výrobců.

EU mělo před rokem 2006 25 členů. Šestnáct zemí EU více dováží, než vyváží, a proto ze zahraničního obchodu s agrárními produkty v roce 2005 (poslední údaje, které jsou k dispozici) vykazují schodek. Pro srovnatelnost uvedeme údaje ve vztahu na jednoho obyvatele. V naší republice schodek na jednoho občana představoval 2475 Kč. Lépe na tom ze zemí se záporným saldem bylo pouze Rakousko. Slovensko mělo schodek 3186 Kč a Německo 4224 Kč. Maďarsko a Polsko tradičně patří mezi země s přebytkem vývozu nad dovozem. Na jednoho obyvatele v uvedeném roce činil v Maďarsku 3339 Kč a v Polsku 1320 Kč. V Evropě jsou tři země, které se v tomto směru významně odlišují od ostatních: Irsko vykázalo přebytek 21 420 Kč, Dánsko 29 463 Kč a Nizozemsko dokonce 40 479 Kč na jednoho obyvatele. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, bychom museli hledat v historickém vývoji jejich ekonomiky.

Náš zahraniční obchod s agrárními produkty se realizuje především v rámci zemí EU. V roce 2005 do těchto zemí (tj. EU15 a EU10) směřovalo 84,9 procenta vývozu a odtud plynulo 89,2 procenta dovozu. K nejvýznamnějším našim obchodním partnerům patří sousední země a Maďarsko. A zde zcela právem se můžeme ptát: žijeme-li v době, kdy téměř cokoli lze dopravit kamkoli, hraje vůbec v zahraničním obchodě s agrárními produkty jakoukoli roli vzdálenost? Pracovníci Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky v Praze v Ročence AZO za rok 2005 (výzkumná studie) dospěli k závěru, že tomu tak je, a že v důsledku rostoucích cen energií faktor vzdálenosti mezi zemědělskými výrobci, zpracovateli a spotřebiteli bude hrát dokonce roli větší, než je tomu dnes. To by našim producentům jenom prospělo.

Vstupem do EU se naše obchodní styky s tímto teritoriem rozšířily. To se samozřejmě předpokládalo. Jenom do zemí EU15 jsme v průměru za rok v letech 2004-2005 ve srovnání s roky 2001-2003 vyvezli zboží více než za 11,5 mld. Kč, ale současně dovezli za více než 25,5 mld. Kč. S Německem jsme vykázali záporné saldo, neboť jsme sice do země exportovali zboží za 15,5 mld. Kč, ale současně importovali za 25,5 mld. Kč. Export ve srovnání s obdobím před vstupem do EU se tím zvýšil o 5,3 mld. Kč, ale import vzrostl o 12,0 mld. Kč. Významné postavení má v našem obchodě Slovensko, kde se naše pozice posílila. Zajímavě se vyvíjí obchod s Polskem - bohužel v náš neprospěch.

Záporné saldo z agrárního zahraničního obchodu za rok 2005 činilo 25,2 mld. Kč. Jako problém to chápeme jenom potud, pokud plyne z nepřiměřených dovozů tzv. kompetitivního zboží, tj. zboží, které lze vyrobit v našich podmínkách. I těch několik málo údajů, které jsme zde uvedli, svědčí, že to je právě to, co nás trápí. Rostoucí záporné saldo se podniků dotýká tím, že nepřiměřené dovozy je vytlačují z domácího trhu.

A konečně zcela na závěr. Proč levicová politika se má zajímat o problematiku do určitých podrobností? Jistěže nikoli proto, abychom někomu radili (o kompetentní poradce čeští rolníci nemají nouzi). Analýzou uvedených i dalších podobných jevů poznáváme prostor, v němž se realizují nejrůznější zájmy, včetně sociální politiky.

Dimitrij CHOMA, Josef ŠENFELD

Náš agrární obchod v rámci EU (2005, v mil. Kč)

Pramen: Český agrární zahraniční obchod dva roky po vstupu do EU. Ročenka AZO za rok 2005. Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha 2007, tab. č. 9.

23. dubna 2008, redakční zpráva