Zdražování jídla může pokračovat. Kvůli pesticidům

Zhruba o 6,5 miliardy korun ročně by přišli zemědělci v Česku, pokud by Evropská unie přistoupila k výraznému snížení počtu látek povolených k ošetřování hospodářských plodin proti škůdcům. Zákaz používání stávajícího spektra pesticidů by vedl k poklesu hektarového výnosu u obilovin v průměru o 20 procent, v případě pšenice ale až o 29 procent a brambor dokonce o 33 procent. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracoval Jaroslav Humpál z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.

Razantní omezení od EK? Možná...

Diskusi o snížení počtu povolených pesticidů zahájila Evropská komise pod tlakem ekologických aktivistů před dvěma lety, loni v říjnu ji podpořil Evropský parlament. V nejširší variantě by přitom mohlo od roku 2010 z trhu zmizet až 85 procent ze stávajícího počtu pesticidů. K tak razantnímu kroku ale prý nejsou žádné logické důvody.

Tvrdí to alespoň skupina vědců ze sedmi zemí unie ve svém prohlášení. Podle nich by takový krok vedl ke zvýšené odolnosti škůdců na zbývající ochranné prostředky, a tím ke snížení úrody a zvýšení cen řady základních zemědělských plodin. Přispěl by i k vzestupu cen potravin.

Odolní škůdci

Většina zemědělců s omezením povolených látek proti škůdcům pochopitelně nesouhlasí. "Odolnost škůdců se neustále vyvíjí, proto je nutné, aby se adekvátně tomu vyvíjely i prostředky proti nim," konstatuje například soukromý zemědělec Miroslav Rajtora. Upozorňuje, že kdyby byly pesticidy tak škodlivé, muselo by se to projevit negativně především na zdraví zemědělců. "My jsme přece vystaveni největší expozici těchto látek," říká Rajtora.

O tom, že nebezpečnost celé řady chemických prostředků proti škůdcům v používaných koncentracích není doložena, svědčí také analýzy jejich výrobců. "Jenže klika zelených aktivistů v Bruselu tyto informace zpochybňuje a tvrdí, že nejsou věrohodné. Výrobci jsou tak v pasti, protože se vlastně nemohou bránit," konstatuje Rajtora.

Naopak podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka by bylo částečné omezení počtu používaných pesticidů výhodné, protože by to omezilo byrokracii spojenou s evidencí jejich užívání.

Ministerstvo se omezení nebrání

Podle ministerstva zemědělství by ale výrazná redukce počtu povolených přípravků mohla ohrozit konkurenceschopnost evropského zemědělství. "Návrh Evropského parlamentu je podle našeho názoru příliš razantní. Podle zahraničních studií by na základě tohoto návrhu v podstatě nemohlo být používáno téměř nic," uvedl mluvčí ministerstva Petr Vorlíček. Ministerstvo proto hodlá podpořit mírnější návrh komise, který počítá se snížením počtu přípravků oproti současnému stavu asi o 20 procent.

Pokud by při projednávání návrhu v květnu zvítězila myšlenka zakázat většinu pesticidů, stane se unie podle prohlášení vědců nekonkurenceschopná v produkci pšenice, ječmene, bavlny, ovoce, brambor, zeleniny a vína.

Konkrétně v českých podmínkách by to znamenalo ztráty pěstitelů pšenice ve výši 5,3 miliardy korun ročně, ztráty producentů brambor v objemu 0,9 miliardy korun a ztráty pěstitelů vína ve výši přes čtvrt miliardy korun.