Zahrnout do strategických rezerv jaderné palivo? Časem se to asi stane

Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Ladislav Zabo předpokládá, že do strategických rezerv státu bude v budoucnosti zahrnuto i jaderné palivo. Podle jeho slov již totiž některé evropské země, jako je třeba Francie nebo Německo, tuto komoditu ve svých strategických zásobách mají. „Základní výhodou je skutečnost, že palivové články poskytují zásobu energie na několik měsíců,“ říká Zabo.

Podle mluvčího energetické společnosti ČEZ Ladislava Kříže jsou další výhodou jádra oproti jiným energetickým zdrojům výrazně nižší náklady na jeho skladování. „Samotná surovina není radioaktivní, může se brát normálně do rukou. Největší položkou při skladování jsou náklady na zabezpečení této suroviny,“ uvedl Kříž.

Problém se ale podle jeho slov spíše ve zpracování suroviny na palivové články. To by bylo nutné provádět v zahraničí, neboť v ČR není žádný podnik obohacující uranovou rudu. Každá jaderná elektrárna přitom potřebuje specifické články. Nevýhodou skladování jádra je i skutečnost, že vysoká cena suroviny váže mnoho finančních prostředků. „V několika bednách může být materiál v hodnotě desítek miliard korun,“ říká Kříž. K myšlence zařadit jaderné palivo do státních strategických rezerv se proto ČEZ staví neutrálně. „Nejsme proti tomu ani to neodsuzujeme,“ uvedl mluvčí ČEZ.

Rostoucí ceny ropy, problémy s produkcí obnovitelných zdrojů energie, například biopaliv první generace, ale i například zpráva „Pačesovy komise“ týkající se perspektiv energetických zdrojů v  ČR a jejich užití nicméně jaderné energetice stále více nahrávají. Jak přitom nedávno uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, v  Evropě doznívá paralýza jaderné energetiky, která následovala po Černobylu. „Množí se hlasy, které otevřeně říkají, že jediným řešením je renezance jaderné energetiky,“ uvedl v  reakci na letošní energeticko-ekologický balíček EU s odkazem na skutečnost, že Evropa trpí nedostatkem elektřiny. „Z této situace není jiná cesta, než začít stavět nové zdroje. A sázet zde na alternativní zdroje je mimo realitu,“ uvedl Říman.

Skladovat v budoucnosti ve státních strategických rezervách jaderné palivo má proto svou logiku. Jak totiž uvádí na svých stránkách i ČEZ, perspektiva jaderné energetiky vychází mimo jiné z dostatečných zásob surovin pro výrobu paliva. „Světové zásoby ekonomicky dostupných jaderných paliv mohou bez recyklace paliva vystačit na 85 let a pokud by se nasadily rychlé reaktory, pak by s recyklací mohly vystačit na 2,5 tisíce let. Zásoby lithia pro další generaci fúzních reaktorů by vystačily dokonce na 46 milionů let,“ tvrdí ČEZ. Jaderná energie navíc neprodukuje prakticky žádné skleníkové plyny a naopak přispívá významným způsobem ke snížení globálních emisí těchto plynů do ovzduší.