Ohrožený druh – včela medonosná

Možná jste se také při pohledu na rozkvetlé stromy podivili, kde že je to dříve všudypřítomné hučení včel. Důvodů, proč včely dnes nemají na růžích ustláno je víc, a tak není divu, že je vítaná každá dobrá zpráva, která by mohla znamenat objev účinné pomoci.

Doufejme, že takovou dobrou zprávou je i informace o objasnění některých aspektů jedné z nejhorších včelích nemocí. Němečtí vědci učinili objev, který lépe vysvětluje mechanismus infekce u jedné z nejzhoubnějších nemocí včel - moru včelího plodu. Mor včelího plodu je jednou z infekčních chorob, které jsou schopny zahubit celé včelstvo. A tak každoročně tato nemoc podléhající hlášení způsobuje značné ekonomické ztráty chovatelům včel na celém světě.  

Původní představa o rozvoji této nemoci spočívala v tom, že patogenní mechanismus je spouštěn růstem a množením bakterie Paenibacillus larvae v tělech larev včely medonosné. Až dosud převládal názor, že spóry této bakterie vyklíčí přednostně na konci střeva včelí larvy, pak proniknou přes střevní stěnu do tělní dutiny larev, která byla původně pokládána za primární místo bakteriálního bujení. 

V článku publikovaném v Environmental Microbiology vysvětluje profesorka Elke Generschová, že ve spolupráci s kolegy z výzkumného týmu zjistili, že tyto baktérie způsobují infekci zcela odlišným způsobem. Bakterie kolonizují střední střevo včelích larev a většinu svého pomnožení zvládnou právě ve středním střevě - žijí z potravy pozřené larvou - a to až do té doby než střevo včelí larvy neobsahuje nic jiného než původce nemoci - patogenní bakterie. V tom momentě bakterie proděraví střevo a pronikají do tělní dutiny, čímž larvu zabíjí. Toto zjištění je zásadním objevem v patologii této závažné nemoci včel.

„Nyní, když lépe rozumíme tomu, jak tato nemoc funguje, můžeme začít hledat způsoby, jak efektivně zabránit šíření infekce,“ řekla profesorka Generschová. 

Včely jsou důležitými součástmi životního prostředí, a to nejenom proto, že fungují jako opylovači mnoha hospodářských plodin a ovoce, ale také četných planých rostlin. Proto jsou nepostradatelné nejenom pro udržitelné a ziskové zemědělství, ale také pro údržbu nezemědělského ekosystému. Bohužel jsou včely napadány četnými patogeny - viry, bakteriemi, houbami a parazity - a u většiny nemocí, pokud ne u všech, je molekulární patogeneze jen málo pochopena, a proto neumožňuje vývoj nových metod na ochranu včel a účinný boj proti jejich onemocněním.

Profesorka Generschová dodala: „Molekulární pochopení interakcí mezi patogenem a hostitelem je nezbytné pro vývoj účinných opatření proti infekčním chorobám. Nicméně jde o běh na dlouhou trať a výsledky našich výzkumů mohou pomoci k záchraně velkého počtu včel na celém světě.“