Evropu čeká debata o budoucnosti eura

S blížícím se desátým výročím zavedení společné měny stoupá v eurozóně inflace do rekordních výšin a předpovědi týkající se ekonomického růstu jsou pesimistické. Tyto faktory pravděpodobně dále vyostří spory ohledně budoucího řízení eurozóny.

Podle předpovědi zveřejněné minulý týden Komisí čeká Evropu i v příštím roce období vysoké inflace doplněné o zpomalující růst ekonomiky. Pro letošek evropská exekutiva zhoršila predikci růstu HDP z 2,8% na 2%, příští rok pak předpokládá další mírné zbrždění na 1,8%, což je o půl procenta horší předpověď než na podzim. Inflace má při tom letos dosáhnout 3,6%, což je nejvíc od zavedení eura, zatímco příští rok by měla již výrazně poklesnout na 2,4%.

Komise za hlavní příčinu nepříliš optimistického výhledu na další měsíce považuje zhoršené globální podmínky, především pak úvěrovou a bankovní krizi ve Spojených státech a dále rostoucí ceny ropy a dalších významných energetických komodit. Zpráva v těchto ztížených podmínkách doporučuje věnovat zvýšenou pozornost nadměrným deficitům některých států a také zefektivnění rozhodovacích mechanismů v eurozóně.

Právě druhému bodu se zabývá další zpráva Komise, která bude zveřejněna tuto středu. Materiál má přijít s konkrétními návrhy, jak lépe aplikovat současná pravidla fungování eurozóny a vylepšit „ekonomickou flexibilitu“ patnáctičlenného bloku. Vzhledem k tomu, že některé významné členské státy by si přály radikálně změnit celý systém vedení společného měnového prostoru, dá se očekávat bouřlivá debata.

Konkrétně se jedná o Francii a Itálii, které volají po razantní reformě směrem k většímu vlivu politiků na rozhodování ECB. Například francouzský prezident Sarkozy se domnívá, že tento řídící orgán eurozóny se až příliš zaměřuje na snižování inflace a nebere v potaz ekonomický růst. Sarkozy může počítat s podporou staronového italského premiéra Berlusconiho, který při komunikaci s unijními orgány nejde pro silná slova nikdy daleko.  Na druhé straně barikády stojí Německo, jehož centrální banka se stala vzorem pro ECB, Evropská komise a dále pak některé menší státy jako Belgie či Nizozemsko. Všichni tito významní hráči se brání zpolitizování rozhodování na půdě ECB na úkor dlouhodobé stability a růstu.

O návrzích Komise se bude diskutovat v červnu na setkání unijních ministrů financí těsně před začátkem francouzského předsednictví, jehož hlavní prioritou je zlepšení řídících mechanismů v rámci EU.