Čeští zemědělci nepřijdou o tolik peněz, kolik Brusel plánoval

Velké farmy v EU, které na dotacích dostávají 300 000 eur (přes 7,5 milionu korun ročně), měly původně přijít o 45 procent peněz nad tuto částku, podle nového návrhu Evropské komise to však má být jen devět procent. Podle ministra zemědělství Česká republika sehrála v této změně jednu z klíčových rolí. Evropská komise (EK) zřejmě seškrtá méně dotací českým zemědělcům, než ještě nedávno avizovala. Vyplývá to z jejího legislativního návrhu, který v úterý EK představila ve Štrasburku.

Velké farmy v EU, které na dotacích dostávají 300 000 eur (přes 7,5 milionu korun ročně), měly původně přijít o 45 procent peněz nad tuto částku, podle nového návrhu Evropské komise to však má být jen devět procent.

Pro desítku členských států Evropské unie, které do společenství vstoupily v roce 2004, tedy i Česká republika, budou platit ještě mírnější pravidla. Škrty se jich sice budou týkat již od roku 2012, místo původně navrhovaného roku 2013, ale nemá pro ně platit klasické odstupňování škrtů pro farmy podle výše dotací. Platila by pro ně jednotná sazba tří procent pro farmy, které přijímají dotace přes 5 000 eur.

"Ten současný návrh je opravdu významným posunem správným směrem. nyní jsou ty škrty v rovině zhruba devíti procent a ještě to možná není ještě úplně konečná verze. My jsme pro to udělali maximum, abychom posunuli ten návrh tímto směrem. Zorganizovali jsme skupinu zemí s podobným názorem," reagoval na dotaz serveru iHNed.cz ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Česká republika v tom hrála podle Gandaloviče jednu z klíčových rolí už jenom proto, že je Česká republika v současné době předsednickou zemí skupiny V4. "Nabalili jsme na to ještě Bulharsko, Rumunsko, ale také Německo a Velkou Británii. A v tomto směru jsme tedy velmi účinně působili," dodal Gandalovič.

Komise tak vyšla vstříc českým a jiným námitkám, že původní návrh by těžce poškodil některé nové členské země, jejichž zemědělství tvoří z velké části právě velké holdingy. To je dáno historickým vývojem a především násilnou kolektivizací. Stejně byla postižena například východní část Německa, ale například i Slovensko.

Autor/ři: Tomáš Králíček