Stromy brání astmatu

Zeleň ve městech podle studie chrání děti proti astmatu * V Česku počet nemocných stoupá

ČESKÉ BUDĚJOVICE Každý strom, rostoucí ve městě, může mít pozitivní vliv na zdraví dětí. Vyplývá to alespoň z překvapivých závěrů studie vědců z Columbia University, hodnotících souvislost mezi hustotou zeleně v New Yorku a výskytem astmatu v dětské populaci. Ačkoliv pyl z některých kvetoucích stromů patří k silným alergenům, ve čtvrtích hustě pokrytých stromy se astma u dětí podle vědců vyskytuje v mnohem menší míře než v méně „zelených“ obytných zónách.

Čeští odborníci jsou však zatím k výsledkům americké studie skeptičtí. „Studii jsem nečetla, určitě ale záleží na tom, jaké konkrétní stromy se v obytných zónách vyskytují,“ řekla LN Ariana Lajčíková ze Státního zdravotního ústavu. Když například nedávno ve Švédsku osázeli učitelé v dobré víře okolí jedné školy břízami, u dětí se vyskytl výrazně zvýšený počet alergických reakcí. „Na druhou stranu některé stromy s velkými listy, jako například kaštany, skutečně zachycují prach a takzvaně čistí vzduch,“ uvedla Lajčíková. Závěry americké studie, která dává do přímé souvislosti hustotu stromové zeleně ve městě s nižším výskytem astmatu u dětí, by podle ní musely potvrdit další vědecké práce. Newyorská radnice každopádně plánuje vysadit v příštím desetiletí další milion stromů.

„Ve městě rostlo v průměru 613 stromů na čtvereční kilometr. Když se počet stromů v poslední době zvedl o 343, poklesl výskyt astmatu u dětí ve věku čtyři až pět let o čtvrtinu,“ píše se v závěrech citované studie, publikované v časopise Journal of Epidemiology and Community Health. Souvislost mezi hustotou zeleně a tím, kolik školáků trpí astmatem, se měla potvrdit i tehdy, když vědci započítali další faktory jako znečištění ovzduší v různých lokalitách, hustotu obyvatelstva či životní úroveň domácností. Odborníci z Columbia University ale nedokáží zatím přesně určit, proč jsou stromy pro zdravé dýchání dětí tak důležité. Může to podle nich být jak tím, že stromová zeleň čistí vzduch a zachycuje prach, tak ale také tím, že školáci a předškoláci mají v „zelených“ čtvrtích více možností hrát si v přírodě a nesedět doma.

Astma jako chronický zánět průduškové sliznice, často vznikající právě u alergiků, je v západní společnosti stále větším zdravotnickým problémem. „V Česku dnes astmatem trpí 8 až 10%dětí a počet astmatiků i alergiků poměrně razantně stoupá,“ řekl LN lékař Jiří Novák, který se v nemocnici v Litomyšli zabývá právě léčbou alergií. Tento trend dávají odborníci do souvislosti nejen se znečištěným ovzduším, například z dopravy, ale i s chemikáliemi, uvolňovanými z nejrůznějších plastů či stavebních materiálů. „V populaci se obecně mění imunitní reakce vůči některým vnějším vlivům včetně reakcí na pyl. Důležitá je také genetická výbava. Pokud stále více rodičů trpí alergií, s velkou pravděpodobností jí budou trpět i jejich děti,“ uvedl Novák.

Když se počet stromů ve městě zvedl o třetinu, poklesl výskyt astmatu u dětí ve věku 4-5 let o čtvrtinu.