Čirok súdánský a čirok cukrový - potenciální suroviny pro výrobu bioplynu v Brandenbursku

V mnoha spolkových zemích Německa od roku 2003, resp. 2004 zkoušejí obě plodiny v polních pokusech s cílem stanovit jejich vhodnost pro výrobu bioplynu jako doplňku kukuřice, celých rostlin obilnin a pícnin. Oba druhy jsou náročné na teplo, doporučuje se vysévat je při teplotě půdy > 16°C. Do ukončení odnožování jejich nadzemní hmota přibývá relativně pomaleji (intenzivněji roste kořenová hmota), doporučená vzdálenost mezi řádky je u čiroku súdánského 0,15 až 0,5 m, určení konkrétní vzdálenosti podmiňuje mimo jiné disponibilní sklizňová a technika a potenciální zaplevelenost. U čiroku cukrového se doporučuje vzdálenost mezi řádky 0,5 m. Obě plodiny jsou vhodné pro výrobu bioplynu pro podniky bez HD orientované na pěstování tržních plodin. Termín sklizně je určován obsahem a výnosem sušiny, silážovatelností, výtěžností bioplynu a termínem setí následující plodiny. Sklizeň čiroku súdánského při nižším obsahu sušiny než 20% je spojen se značným poklesem výnosu a se zhoršením silážovatelnosti, podobně dvojsečné využívání neprokázalo výhody oproti pozdější jedné seči. O výnosu do značné míry rozhodoval ročník a odrůda. U čiroku súdánského všechny odrůdy poskytovaly výnosy nad 10 a většina nad 12 t/ha sušiny. U čiroku cukrového bol rozptyl výnosů v závislosti od odrůdy nepoměrně vyšší - od 3,22 do 20,89 t/ha.