Všestarská cibule na seznamu potravin chráněných EU

Evropská komise zařadila dalších osm produktů a potravin na seznam zboží s chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením.

Vedle Slovenské bryndzy získala tentokrát ochrannou známku Všestarská cibule: Má žluto-zlatou slupku a bílou až nazelenalou dužinu. Je bohatá na železo, vitamin B3 – niacin, obsahuje naopak nízké množství škodlivých látek.

Tyto vlastnosti jsou dány přírodními podmínkami na Královéhradecku, v nichž se Všestarská cibule pěstuje.

Chráněné označení

Nejvíce ochranných označení mají středomořské země – Itálie, Francie, Španělsko a Portugalsko. Česká republika má zato více než dvojnásobek chráněných zemědělských a potravinářských výrobků než zbylí unijní nováčci dohromady. První tři zápisy do seznamu přibližně 800 evropských specialit získala Česká republika už při vstupu do Unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si jako chráněné zeměpisné označení vyjednali Češi jako jediní z nováčků už v přístupové smlouvě k EU. Kromě budějovického piva mají chráněné označení původu (PDO) Pohořelický kapr, Žatecký chmel a Nošovické kysané zelí. Známku chráněné zeměpisné označení (PGI) pak získaly Hořické trubičky, Karlovarský suchar, suchary z východočeské Lomnice nad Popelkou, Pardubický perník, Štramberské uši nebo Třeboňský kapr.

Nově se chráněným označením může chlubit také Český heřmánek.

Několik dalších českých výrobků na zisk ochranné známky aspiruje - Olomoucké tvarůžky, České pivo, Chodské pivo, Český kmín, Březnický ležák, Starobrněnské pivo, Znojemské pivo nebo Jihočeská Niva.

Systém ochrany

Kromě chráněného zeměpisného označení (PGI) uděluje EU od roku 1992 ještě chráněné označení původu (PDO) a známku zaručeně tradiční speciality (TSG).

Zeměpisným označením se rozumí název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území. Toto zboží vykazuje určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst danému zeměpisnému původu. To vše za podmínky, že se zboží vyrábí či zpracovává anebo připravuje ve vymezeném území. Předmětem ochrany je tak například italský sýr Gorgonzola nebo řecká Feta.

Označením původu je název území používaný k označení zboží pocházejícího z území, kde se takové zboží jak vyrábí, tak zpracovává a připravuje, případně i balí. Ochrany označení původu požívá například Budějovické pivo, Budějovický měšťanský var a Českobudějovické pivo.

Zaručená tradiční specialita zdůrazňuje důležitost tradičního složení výrobku nebo tradiční metody přípravy či výroby produktu (např. sýr Mozzarella). Zpráva navrhuje, aby jednou z podmínek bylo také „uvedení výrobku na trh před druhou světovou válkou“.

Systém ochrany byl zaveden ve Společenství v roce 1992. Jeho cílem je jednak podpora rozlišení zemědělských produktů, jednak ochrana názvu výrobku (eliminace imitací). Ochrana má také přispět k větší informovanosti spotřebitele o původu a specifických vlastnostech výrobku.

Aby mohl určitý zemědělský výrobek požívat ochrany, musí mít specifické vlastnosti a musí být zapsán do rejstříku, který vede Evropská komise. Před zápisem do Rejstříku Společenství zveřejňuje Komise návrh zápisu v Úředním věstníku Evropské unie. Během čtyřměsíčního připomínkového řízení (od zveřejnění) může každá fyzická nebo právnická osoba či skupina osob z ostatních členských států EU vznést proti zamýšlenému zápisu námitky.