Přebytky elektřiny se tenčí

- Čistý export elektřiny klesl v pololetí o 15 procent

- Česko nadále zůstává ve vývozu třetí v Evropě

Už na konci roku 2012 by mohli Češi řešit, odkud budou brát proud. Vývoz elektřiny po odečtení importů totiž v pololetí meziročně klesl o 15 procent. "Je to nevratný proces. O přebytek přijdeme zhruba do čtyř let," řekl HN obchodní ředitel energetické společnosti ČEZ Alan Svoboda.

Právě možný nedostatek elektřiny v Česku je jedním z hlavních argumentů příznivců rozšíření jaderné elektrárny Temelín. "Jestli nechceme zvyšovat závislost na vnějších zdrojích, je jaderná energie jediným řešením," řekl minulý týden agentuře Bloomberg ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.

Zastánci dostavby jaderné elektrárny tvrdí, že již během několika let se Česko stane z exportéra elektřiny jejím dovozcem. I kvůli ztenčujícím se zásobám uhlí, které je dnes pro české elektrárny nejdůležitějším palivem. Pochází z něj asi tři pětiny vyrobené elektřiny.

"Osobně bych v nynějším poklesu neviděl nic dramatického," tvrdí naopak člen Pačesovy energetické komise Edvard Sequens z ekologického hnutí Calla.

"Pokud se realizují oznámené projekty výstavby nových zdrojů, bude Česko vyvážet elektřinu ještě daleko za rok 2020," řekl HN Sequens. Má přitom na mysli především modernizaci uhelných elektráren ČEZ a záměry investorů stavět nové zdroje na zemní plyn.

Výroba za spotřebou kulhá

Důvod pololetního poklesu exportu je jasný. Tuzemské elektrárny nestíhají držet krok s nárůstem spotřeby elektřiny.

Například zdroje největšího výrobce v zemi ČEZ dodaly během šesti měsíců do sítě 32,2 terawatthodin elektřiny, tedy o půl terawatthodiny méně.

Spotřeba ale ve stejném období vzrostla, a to o 4,2 procenta. Po odečtení nepřirozeně teplé loňské zimy je zvýšení asi tříprocentní. "V době, kdy okolní ekonomiky zpomalují, je takový růst překvapením," přiznává Svoboda. Zdaleka nejrychleji se zvedla spotřeba malých a středních podnikatelů.

ČEZ počítá s tím, že poptávka po elektřině bude stoupat obdobným tempem i v budoucnosti; nárůst produkce ale bude bez nových zdrojů pokulhávat. "Už není prostor, kde zvyšovat výrobu v současných elektrárnách. Některé zdroje navíc stárnou," říká Svoboda. To platí podle něj i pro většinu dalších výrobců energie v Česku.

Elektrický hlad na východě

Dnes je Česko třetím největším čistým exportérem elektřiny v Evropě. Víc proudu pošlou za hranice už jen Francie a Německo. Český proud končí nyní nejčastěji na Slovensku, zatímco ještě nedávno to bylo Německo.

Poté, co Slováci museli odstavit některé elektrárny, hlad po elektřině vzrostl a toky proudu z Česka se otočily. Export elektřiny z Česka západním směrem klesl v pololetí téměř o 70 procent.

"A v budoucnu může Slovensko nakupovat v Německu, přes Česko to jen proteče," dodává Svoboda.