Vinaři: Spálili nám vinohrady

Vinaři z Kobylí hořekují kvůli spáleným vinohradům. Viní z toho firmu Patria, že nezvládla postřiky. Ta chybu nepřiznala.

Zdeněk Mikulica má nad Kobylím 750 hlav vinné révy. Letos ovšem nic nesklidí. V řádcích se jen sem tam najde pár zrníček, které se dají ochutnat. Zbytek je spálený. Vinař má jasno. Podle něj za to může společnost, která mu postřikem vinohrad chrání před různými chorobami.

„Křížovka je vyřešená. Není jiná možnost. Vinohrad jen o pár metrů dál si soused stříkal sám a má v něm krásné hrozny. Náš je prakticky zničený. Takřka každý hrozen je poškozený,“ běduje Mikulica.

Spílá zemědělské firmě Patria Kobylí, která smluvně ošetřuje postřikem vinohrady desítkám pěstitelů. Mnozí dopadli podobně jako Mikulica. Stížnosti se množily rychlým tempem, a tak se vedení Patrie Kobylí obrátilo na pojišťovnu, která věc šetří.

„Když nastaly problémy, vytvořili jsme komisi, která provedla šetření ve vinici. Použili jsme znovu postřikovač, nicméně jedná se o rizikovou lokalitu. Aspektů tam mohlo být víc,“ namítl vedoucí střediska vinohradnictví Patrie Kobylí Jaroslav Samson.

Pracovníci firmy se podle něj snažili udělat maximum. „Použili přípravky, které byly v té době dostačující. V této lokalitě byl však i v minulosti extrémní tlak chorob,“ argumentuje Samson. Říká, že po bitvě je každý generál, a odkazuje na probíhající šetření pojišťovny.

Mikulica s jeho vysvětlením nesouhlasí. „Vinohrad tady mám patnáct let a ještě se to neprojevilo. Taková riziková lokalita, říkalo se jí Na hůrce, je odtud vzdálená asi kilometr,“ uvedl vinař.

I Miroslav Brdečko se letos spoléhal na kvalitní postřik Patrie a také splakal nad výdělkem. „Myslím, že zaspali s prvním postřikem. Začali až devátého června, když už byly vinohrady z poloviny odkvetlé. Stříká se přitom vždy před květem a potom i po květu,“ poukázal pěstitel hroznů.

Navíc má podezření, že firma nedodržela správnou koncentraci postřiků. „Na hroznech i listech byly naráz suché konce. Bylo to neúnosné. Pracovníky jsem vykázal pryč a obdělávání vypověděl dopisem. Postříkal jsem, jak to má být. Vinohrad jsem tím naštěstí z větší části zachránil,“ vylíčil Brdečko s tím, že na dvanácti a půl arech vinohradu nakonec zaznamenal asi třicetiprocentní poškození.

Vinaři, kteří utrpěli větší ztráty, zatím netrpělivě čekají na to, co odhalí pojišťovna. Například Mikulica se domáhal odškodnění ještě před sklizní, aby měl z čeho nakoupit hrozny, když přišel o vlastní úrodu. „Bylo mi řečeno, že peníze nedostaneme – až po vinobraní,“ řekl naštvaně.