Toleruje kukuřice zpracování půdy bez použití pluhu?

V Německu byl zkoumán vliv zpracování půdy na výnos kukuřice, obsah škrobu a koncentraci energie.

Mnoho zemědělských podniků přistupuje k bezorebnému zakládání porostů s cílem zabránit půdní erozi. Vedle pozitivních zkušeností však zemědělci stále častěji referují o kolísajících výnosech při silnějším tlaku škůdců. Zemský zemědělský ústav v Gülzowu v Meklenbursku-Předním Pomořansku zkoumal, zda silážní kukuřice, která citlivě reaguje na změny půdní struktury a kontaminaci fuzárii, toleruje dlouholeté zpracování půdy bez orby pluhem.

Vědci srovnávali čtyři varianty: hluboká orba pluhem/hluboké kypření/mělké kypření/kypření plus mělká orba pluhem. Vedle výnosu kukuřice zkoumali také obsah škrobu a koncentraci energie. Výsledky byly následující:

Nejvyšších výnosů sušiny (15,68 t . ha–1) bylo dosaženo v konvenční variantě za použití pluhu. Také v suchém roce 2006 byl v této variantě zpracování půdy výnos nejvyšší.

Výnosy ostatních tří variant byly až o 1,0 t . ha–1 sušiny nižší.

Na obsah škrobu (31,4 %) a koncentraci energie (přibližně 6,5 MJ NEL . kg–1 sušiny) nemělo zpracování půdy žádný vliv.

Ve variantách bez použití pluhu se často vývoj rostlin kukuřice zpozdil. Příčinou mohla být vedle pomalejšího oteplování půdy také vyšší hustota půdy v hlavní kořenové zóně. V důsledku toho se snížila výkonnost kořenů rostlin a mineralizace živin v půdě.

V jednom pokusném roce byla po bezorebném založení porostu prokázána výhoda lepšího zásobení vodou, nemohla však být porovnána s nevýhodou dlouhodobého zpracování půdy bez pluhu.