Červených vín s přívlastkem bude letos méně

Jihomoravští vinaři v minulých dnech zahájili sběr raných odrůd vín. Nejkvalitnější odrůdy a červená vína ale nechají na vinici zrát ještě několik týdnů. Cukernatost šťávy v bobulích zatím nedosahuje loňských hodnot, zlepšit by to mohlo, stejně jako v předchozích letech, teplé podzimní slunce.

Září ale naopak přineslo deštivé chladné počasí, které vyhovuje rozvoji plísňových chorob. Vinaři proto letos očekávají nižší výnosy a méně přívlastkových vín, zvláště pak u červených odrůd.

"Potvrdilo se to, co jsem předpovídal v polovině léta, že o kvalitě úrody rozhodne až září. Například před dvěma lety byl červenec a srpen pro vinaře katastrofální, pak ale přišel jeden z nejteplejších podzimů za poslední roky. Výsledkem byl jeden z nejlepších ročníků vůbec," řekl Luděk Košut. Spolumajitel rodinného vinařství Košut z Prušánek na Hodonínsku proto očekává úrodu bílých odrůd srovnatelnou s loňskem, u červených vín ale podle něj půjde o spíše horší ročník.

Rané odrůdy jako Muškát moravský nebo Müller Thurgau už sbírá také vinař Miloš Michlovský. "Výnosy očekávám stejné jako loni, zvláště díky zářijovým dešťům, kdy se bobule nalily vodou. Zvláště červená vína ale potřebují ještě aspoň měsíc zůstat zrát ve vinicích. Kromě plísní je nyní třeba dávat pozor také na špačky," řekl Michlovský, který i přes ne příliš ideální počasí očekává dobrou úrodu. "Letos se naplno ukáže význam té které viniční tratě, její polohy a toho, kdo a jak o ni pečoval," dodal.

Méně hroznů než v minulosti

Vinice letos podle vinařů nasadily nepatrně méně hroznů než v předchozích dvou letech, které se vyznačovaly velmi mírnou zimou. Nejrizikovějším obdobím byl letos pro vinaře přelom června a července, kdy se vlivem deštivého a chladného počasí na vinicích rozšířila houbová onemocnění. Nejčastěji šlo o plíseň révovou a padlí révové, které způsobují mimo jiné zasychání dozrávajících bobulí a jejich opadání.

Také loni o kvalitě vín rozhodlo až září. Od jara panovalo na jihu Moravy velmi suché a tropické počasí a hrozilo, že velká část úrody nedozraje nebo uschne. Paprsky slunce spálily v červenci na jihu Moravy místy až třetinu hroznů. Až v září, pro vinaře na poslední chvíli, několik dní propršelo. Díky dlouhodobým dešťům se omezil růst cukernatosti a vývoj se přenesl do vytváření hmoty a aromatických látek.

O rok dříve naopak pršelo v srpnu, kdy se bobule hroznů nalily vodou. Nezvykle teplé zářijové slunce, které bylo podle meteorologů nejsušší od roku 1961, pak v hroznech nastartovalo fotosyntézu, čímž výrazně stoupl obsah cukru. Průměrná cukernatost tak v roce 2006 byla 21,2 stupně, což je nejvíce od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat. Nižší podíl přívlastkových vín ale podle Košuta nemusí vinaře mrzet. "Dříve u nás panoval boom po pozdních sběrech a výběrech z hroznů. Tvrdilo se, že moravská vína mohou konkurovat pouze přidanou hodnotou. Dnes ale kolem tří čtvrtin produkce prodám jako kvalitní zemské sudové víno a jen čtvrtinu stáčím do lahví," dodal Košut.

Vínu se v Česku daří, jeho spotřeba v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1993 byla průměrně 12 litrů vína na osobu ročně, nyní se pohybuje kolem 17 litrů. I tak ale Česko zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info