Přehrada bude, peníze zabírají

Na právním oddělení Povodí Odry touto dobou připravují deset smluv. Tolik majitelů nemovitostí z Nových Heřminov se státnímu podniku podařilo přesvědčit, aby se vzdali svých domů, které stojí na místě, kde chce Povodí postavit přehradu.

Pro další majitele pozemků a nemovitostí firma chystá znalecké posudky a potom s nimi bude jednat o tom, zda chtějí náhradní objekt či půdu nebo finanční kompenzaci. "Většina preferuje peníze," komentoval dosavadní vývoj jednání generální ředitel Povodí Odry Pavel Schneider.

Částky, které Novoheřminovským vyplatí, podnik odmítá zveřejnit.

Některé z šedesáti majitelů domů v Nových Heřminovech výše kompenzací ale nezajímá a jsou odhodláni stavbě dál bránit. "Nechci se odtud stěhovat," říká Milan Zelinka, který v obci žije od narození.

Nové Heřminovy jsou jednou ze dvou set pěti lokalit, které se před dvěma lety objevily na seznamu Plánu hlavních povodí jako možná místa pro výstavbu vodních děl.

Seznam počítal například s výstavbou nádrží na horním toku Jizery. Plány na výstavbu přehrady ve Vilémově počítaly se zatopením tří set hektarů půdy, likvidace by čekala téměř sto padesát budov.

Ve Vilémově si mohou, alespoň prozatím, oddechnout. Ministerstvo zemědělství se rozhodlo seznam zrevidovat a připravuje jeho novou verzi. "Projednáváme plány s hejtmany, jejich konečná podoba by měla být hotová v červenci příštího roku. Některé projekty budou vyškrtnuty," potvrdil Ondřej Veselý z tiskového odboru ministerstva. Podle něj do té doby stavba žádné z dalších nádrží z původního seznamu nezačne.

Přípravu nového seznamu bude zřejmě provázet bouřlivá diskuse. Na několika místech v republice již proti dva roky starým plánům vznikly petice.

Na Tišnovsku na jižní Moravě se aktivisté postavili proti výstavbě v údolí říčky Libochůvky. "Přehrada je plánovaná jako zdroj pitné vody pro brněnskou aglomeraci, tu ale dostatečně zásobuje Březová a Vírský vodovod. Spotřeba vody v Brně navíc dlouhodobě klesá," argumentoval jeden z iniciátorů protestu Jan Beránek.

Obdobnou petici podepisovali také na Valašsku, když se dozvěděli o plánech na vodní nádrž, jež měla zatopit devadesát hektarů mezi Vizovicemi, Lhotskem a Bratřejovem.

Žádná z obcí nechce následovat osud jihomoravského Bítova, který zmizel kvůli Vranovské přehradě, nebo několika severomoravských vesnic pohlcených Slezskou Hartou.

Současné vedení resortu zemědělství se masivní výstavbu přehrad prosazovat nechystá. "Nechceme stavět monstra, přikláníme se k lokálním protipovodňovým opatřením," říká Veselý.