Za škody prý může kormorán…
11.11.2008 | SVS ČR
Zemědělci ví, že musejí počítat s tím, že část sklizně pozřou myši či křečci, a zrní ochutnají i vrabci. I když poslední dobou potkat křečka je vzácnost a vrabců již také není tolik, kolik bývávalo.
Rybáři se ale poslední dobou i na úrovni členských zemí ozývají, že nemají takové zisky z chovu ryb právě kvůli množství kormoránů, kteří podle nich zhltnou každý až půl kila ryb denně. Podle ornitologů zimuje v Evropě kolem půl milionu kormoránů a v ČR do dvaceti tisíc, podle rybářů je to podstatně více. Je ale třeba si uvědomit, že současný intenzívní chov ryb je pro predátory prostě bohatě prostřeným talířem. Není čemu se divit. Rybáři tvrdí, že jim škody způsobují i volavky, norci američtí, kteří nejsou v Evropě původním druhem a dokonce i vydry.
Ty poslední jsou zákonem chráněné a dají se téměř spočítat na prstech jedné ruky, norek americký, to je jiná, není původní, unikl z kdysi z kožešinových farem, či byl nezodpovědně vysazen a brání obnově populace norka evropského, původního druhu. Ale i těch není zase tolik. To volavek je více, ale o těch je známo, a každý se může přesvědčit, že kromě ryb loví, zejména když jsou pole po sklizni, i myši a hraboše. Kormorán, ano, ten loví jen ryby.
Nicméně určitě není v současné době moc vhodné rozdělovat živočišné druhy na užitečné a neužitečné, toto rozlišení zavání příliš technokratickým a ekonomickým poměřováním života a přírody. Není spíše vhodnější se snažit být vděční za to, že se lidem stále nepodařilo vyhubit další živočišné druhy? Být vděční za druhovou rozmanitost a prostě počítat s jistými „ztrátami“?
A když už se rybáři odmítají s kormorány podělit, čemuž se nakonec nelze moc divit, stálo by za úvahu popřemýšlet o lidském řešení, například o systému plašení ptáků, nápadného zasíťování části rybníka, zejména chovného, apod. Pokud by se jednalo o opatřeních na úrovni EU, bylo by možné i uvažovat o nějakém systému dotací, jejichž druhotným a žádoucím efektem by bylo zachovat druhovou rozmanitost živočichů.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Další články v kategorii
- Budoucnost českého včelařství: ministerstvo otevírá platformu pro řešení klíčových výzev (03.05.2026)
- CIS platba na telata masného typu (02.05.2026)
- Meteorologové: Letošní březen a duben byly v Česku nejsušší za desítky let (01.05.2026)
- GMO na poli v Česku: U Olomouce se testuje odolný ječmen, který může zajistit potravinovou bezpečnost a změnit zemědělství (30.04.2026)
- Jarní mrazy v plném květu: část sadů se podařilo uchránit (30.04.2026)
- Co si mohou české pekárny vzít ze zahraničního vývoje (30.04.2026)
- Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující (30.04.2026)
- Kvůli válce hrozí akutní nedostatek potravin každému čtvrtému Libanonci (30.04.2026)
- Jak může každý z nás pomoci opylovačům? Osm tipů pro naše zahrady (30.04.2026)
- 8000 let stará zrna: Původ chlebové pšenice možná leží v Gruzii (30.04.2026)

Tweet



