Evropsky chráněného motýla zabily ekodotace z Bruselu

Celosvětově ohrožený žluťásek barvoměnný přispěl k tomu, že byly Bílé Karpaty zařazeny do celoevropské chráněné soustavy Natura 2000. Ještě v devadesátých letech žil vzácný motýl na tamních loukách ve velkém počtu.

Jenže pak ho začalo dramaticky ubývat a teď entomologové v časopise Journal of Insect Conservation oznámili: Žluťásek barvoměnný v Bílých Karpatech vyhynul. Tamní chráněná krajinná oblast přitom byla posledním místem, kde motýl v Česku ještě žil.

"Ještě v roce 2004 zde byly pozorovány desítky kusů, v roce 2006 dva kusy a v letech 2007 a 2008 ani jediný motýl," řekl Aktuálně.cz Martin Konvička, který působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a v Entomologickém ústavu Akademie věd. Konvička je vedoucím týmu, který motýly v Bílých Karpatech sleduje.

Paradoxní je, že poslední ránu zasadily evropsky chráněnému žluťásku barvoměnnému ekologické dotace z Bruselu. Teď bude muset Česko bruselským úředníkům vysvětlovat, proč nedodrželo svůj evropský závazek a nechalo žluťáska vyhynout.

Když je z přírody posekaný park

Aby karpatské louky nezarostly křovinami či lesem, a nezlikvidovaly se tak například vzácné orchideje, musí je farmáři a ochranáři sekat nebo na nich nechat pást dobytek.

Pečovat se takto musí o více než dva tisíce hektarů chráněných území a další tisíce "nechráněných" hektarů. Údržba se platí z agroenvironmentálních dotací Evropské unie, které rozděluje ministerstvo zemědělství.

Problémem je, že ministerstvo nastavilo pravidla tak, aby byla údržba co nejsnadněji kontrolovatelná. Například přesně stanovilo, kolikrát ročně se musí louka posekat, v jakých termínech nebo kolik dobytka se smí na vymezeném prostoru pást. Kdokoli se od plánu odchýlí, riskuje citelné sankce.

"V minulosti hospodařil každý rolník trochu jinak, což vytvářelo pestrou krajinu," připomněl entomolog Konvička. Podmínky, které nastavilo ministerstvo, vytváří z krajiny "parkový trávník".

Ochranáři péči o krajinu mění

Správa Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty si už uvědomila, jaké dopady přináší takto nastavená pravidla pro využívání evropských ekodotací, a snaží se to napravit.

"Celá myšlenka agroenvironmentálních dotací není špatná, problémem je detailní nastavení podmínek ministerstvem zemědělství," konstatoval entomolog Martin Konvička.

Od roku 2006 zavádějí ochranáři v Bílých Karpatech takzvanou mozaikovou péči. Znamená to, že na loukách ponechávají dočasně neposečené nebo nespasené plochy. Příroda je tak mnohem pestřejší.

"Paradoxně se teď Správa CHKO snaží o to, aby z rezervací evropské dotace vytlačila. Chráněné louky a pastviny se udržují z ryze tuzemského programu péče o krajinu, který je mnohem flexibilnější a pro údržbu ochranářsky cenných území mnohem vhodnější," dodal Konvička.

Vrátí se žluťásek do Bílých Karpat?

Žluťásek barvoměnný, který v Česku vymřel, ještě přežívá na slovenské straně Bílých Karpat. Existuje tedy naděje, že se na citlivěji udržované louky jednou vrátí.

"I kdyby se nevrátil, nový přístup k péči o luční chráněná území se už nyní projevuje nárůstem populací ostatních motýlů a dalšího hmyzu," podotkl Ondřej Konvička, zoolog Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.

Entomologové upozorňují, že stejně negativní vliv jako na bělokarpatských loukách mají ekodotace z Bruselu i v dalších regionech, kde žijí jiní vzácní živočichové. Podobný osud může potkat například hnědáska chrastavcového, který patří mezi nejohroženější evropské motýly a v Česku přežívá už jen na několika místech na západě země.