Výnosy tvrdé pšenice a sóji při různých způsobech přípravy půdy

Způsob obdělávání půdy má výrazný vliv na vlastnosti půdy, úrodnost, ekonomickou návratnost, lidskou práci a potřebu energie. Při pokusech, které probíhaly ve střední Itálii, byl sledován vliv bezorebného způsobu obdělávání půdy a klasického způsobu obdělávání půdy na výnosy pšenice tvrdé (Triticum durum) a sóje luštinaté (Glycine max). Pokusy byly založeny v roce 1986. Šestnáctiletý průměr (1990 – 2005) výnosů u tvrdé pšenice při bezorebném způsobu obdělávání byl o 8,9 % nižší než při klasickém způsobu (3,97 vs. 4,36 t.ha-1). Významné rozdíly mezi způsoby přípravy půdy se vyskytly v 6 sezónách ze 16. Tyto rozdíly byly méně výrazné tehdy, když setí proběhla dostatečně brzy, zaplevelenost byla pod kontrolou a deficit vláhy nebyl výrazný. U sóji byly během 16 let prokazatelně nižší výnosy při bezorebném způsobu (2,60 vs. 3,08 t.ha-1), ale rozdíly mezi způsoby obdělávání půdy byly menší v 12 sezónách ze 16. V porovnání s pšenicí se u sóji projevil větší tlak plevelů. Obsah dusíku v pšenici tvrdé a sóji byl ovlivněn způsobem obdělávání půdy jen nepatrně. Obsah fosforu v pšeničném zrnu a stéble byl vyšší při bezorebném způsobu, zatímco rozdíly u sóji byly při různých způsobech obdělávání půdy zanedbatelné.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info