Souhrn událostí uplynulého dne – 9. 1. – 11.1. 2009

Zásoby vakcín proti bluetongue

K ochraně před katarální horečkou ovcí vyvolanou virovým sérotypem 1 bylo ve spolkových zemích Německa Hesensku, Sársku, Bádensku-Virtembersku a Porýní-Vestfálsku uvolněno z rezerv dostatečné množství očkovací vakcíny. Viry sérotypu 1 byly zavlečeny do Francie ze severní Afriky a mohly by v letošním roce dostihnout také Německo, uvedlo ministerstvo životního prostřední Severního Porýní-Vestfálska se sídlem v Mainzu. Dosavadní vakcinace proti sérotypu 8 neochránila skot a ovce před infikováním jinými sérotypy.

Geneticky modifikovaná sója ničí přírodu v Argentině

Před rokem vystřídalo sdružení volného obchodu Mercosur Spojené státy na pozici největšího producenta krmné sóji. Indiánské, zemědělské a ekologické organizace působící v oblasti Cono Sur na jihu Argentiny ale před pěstováním geneticky modifikovaných (GM) plodin varují. Podle nich totiž způsobují nezaměstnanost, chudobu a nedostatek potravin. Upravená sója má navíc negativní dopady na zdraví, klima a kvalitu půdy a vede k monopolu zahraničních firem, napsal zpravodajský server Latinamerica Press.

Potravinářská inspekce prověřovala hovězí maso původem z Irska

V souvislosti s případem dioxiny kontaminovaného masa z Irska Státní zemědělská a potravinářská inspekce prověřovala původ baleného výsekového masa v obchodních řetězcích. Původní informace hovořily pouze o kontaminaci vepřového (viz tisková zpráva SZPI z 9. prosince 2008), později však irský úřad bezpečnosti potravin zjistil, že zasaženo bylo i irské hovězí, byť v menší míře. Systémem včasného varování pro potraviny a krmiva, prostřednictvím kterého se členské země EU informují o nebezpečných potravinách, však dosud nepřišla žádná zpráva, která by potvrzovala, že by bylo uvedené kontaminované hovězí dovezeno do ČR.

Výnosy tvrdé pšenice a sóji při různých způsobech přípravy půdy

Způsob obdělávání půdy má výrazný vliv na vlastnosti půdy, úrodnost, ekonomickou návratnost, lidskou práci a potřebu energie. Při pokusech, které probíhaly ve střední Itálii, byl sledován vliv bezorebného způsobu obdělávání půdy a klasického způsobu obdělávání půdy na výnosy pšenice tvrdé (Triticum durum) a sóje luštinaté (Glycine max). Pokusy byly založeny v roce 1986. Šestnáctiletý průměr (1990 - 2005) výnosů u tvrdé pšenice při bezorebném způsobu obdělávání byl o 8,9 % nižší než při klasickém způsobu (3,97 vs. 4,36 t.ha-1).

Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete v rubrice Úplné zpravodajství