Komerční vysokotlaké zpracování ve světě

V první vlně komerčního využívání vysokotlakých procesů k pasteraci či sterilaci potravinářských výrobků přišly v r. 1990 v Japonsku na řadu džemy (z jahod, jablek, kiwi). Poté v r. 1997 začala společnost Fresherized Foods (dříve Avomex) v USA vyrábět produkty z avokáda, především "guacamole" (mexický pokrm z rozdrceného zralého avokáda, rajčat a soli). Během dalších deseti let došlo ve světě k instalaci asi 120 průmyslových vysokotlakých zařízení určených k prodloužení čerstvosti a trvanlivosti potravin (především v USA, Kanadě, Mexiku, zemích západní Evropy, Austrálii, Japonsku, Číně a Korei). Objem takto zpracované produkce se odhaduje na 2 mld. USD (ca 200 000 t) v r. 2008. Bariérou při zavádění je novost technologie a vysoká cena zařízení: 500 tis. až 2,5 mil. USD, podle kapacity (velikost šarže se pohybuje od 30 do 600 l) a podle míry automatizace. Předností je přirozenější stav produktů (nepřítomnost konzervantů, menší senzorické změny, větší čerstvost) než při použití tradičních postupů.

Podíl různých potravinářských oborů na využívání vysokotlaké technologie

K zpracovatelům masa, kteří úspěšně používají tuto technologii k výrobě minimálně opracovaných hotových pokrmů patří Formel Foods, Kraft Foods, Perdue, Foster Farms, Wellshire Farms. Motivatid Seafoods aplikují technologii k zvýšení bezpečnosti a trvanlivosti mořských živočichů, přičemž navíc ji využívají k oddělování těla od skořápky.