Pěstování angreštu v Česku skončilo. Není o něj zájem
22.01.2009 | tyden.cz
Čeští sadaři skončili s pěstováním angreštu. O ovoce, které v minulosti šlo hlavně na vývoz, není na trhu zájem. Loni pěstitelé poprvé v historii vykázali v kolonce sklizně angreštu nulu. Ještě před 20 lety sklízeli až 1000 tun ročně. Pak šla produkce tohoto ovoce stále dolů až na předloňských devět tun. Angrešt se dál pěstuje již jen v zahrádkách.
"Před rokem 1989 byl angrešt pro tehdejší hospodářství vítaným zdrojem deviz. Angrešt také hojně pěstovali zahrádkáři, od nichž jej stát ve velkém vykupoval a následně vyvážel," řekl na Ovocnářských dnech v Hradci Králové tajemník Ovocnářské unie Martin Ludvík. Celkové sklizně angreštu se tehdy odhadovaly až na 15 000 tun ročně.
Postupně však zájem o angrešt slábnul a klesala i jeho cena, která se v posledních letech pohybovala v řádu korun za kilogram. Nevýhodou pěstování angreštu bylo i to, že klade velké nároky na ruční práci a jeho mechanizovaná sklizeň je obtížná. V posledních letech rapidně klesla i spotřeba angreštu. Zatímco v roce 1997 byla v Česku na osobu průměrná spotřeba 0,8 kilogramu angreštu, v roce 2006 to bylo jen 20 dekagramů.
Úměrně poklesu zájmu o angrešt klesaly i plochy angreštových sadů. Ještě v polovině 90. let pěstovali sadaři angrešt na zhruba 100 hektarech, před dvěma lety zbýval na posledních devíti hektarech. Ve větší míře se angrešt v Evropě podle Ludvíka ještě pěstuje v Polsku, ale i tam je na ústupu.
Angrešt, neboli srstka, se může konzumovat syrový, v zavařeninách či jako kompot. Barva oválných plodů s ochrannými drobnými chloupky může být světle zelená, ale i tmavě červená. Angrešt má díky velkému množství pektinu velkou želírovací schopnost. Z jednoho keříku angreštu se dá sklidit přes dva kilogramy plodů.
Další články v kategorii
- Meteorologové: Letošní březen a duben byly v Česku nejsušší za desítky let (01.05.2026)
- GMO na poli v Česku: U Olomouce se testuje odolný ječmen, který může zajistit potravinovou bezpečnost a změnit zemědělství (30.04.2026)
- Jarní mrazy v plném květu: část sadů se podařilo uchránit (30.04.2026)
- Co si mohou české pekárny vzít ze zahraničního vývoje (30.04.2026)
- Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující (30.04.2026)
- Kvůli válce hrozí akutní nedostatek potravin každému čtvrtému Libanonci (30.04.2026)
- Jak může každý z nás pomoci opylovačům? Osm tipů pro naše zahrady (30.04.2026)
- 8000 let stará zrna: Původ chlebové pšenice možná leží v Gruzii (30.04.2026)
- Na opatření proti suchu v lesích dá Zlínský kraj více než loni (30.04.2026)
- Na drahé zákusky si nepotrpí. Na Žižkově jede pekárna, kde host nenechá výplatu (30.04.2026)

Tweet



