Jsme ve složitém období

Seminář pořádaný zemědělskými podnikateli ve Žďáře nad Sázavou koncem ledna měl motto: Co teď a co potom? Mezi těmi, kdo přednesl svůj názor na současnou situaci v zemědělství a jak vidí budoucnost, byl i prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Vystoupení tvořilo několik okruhů, které přinášíme.

„Staré židovské přísloví říká – naše budoucnost je tam, kde je naše minulost,“ začal své vystoupení Veleba a nejdříve hodnotil rok 2007. Ten by l k zemědělcům příznivý a došlo nejen k oživení a nárůstu poptávky po komodtách, ale stoupaly strmě i ceny hlavních komodit, a to jak rostlinné, tak živočišné produkce. Byl příznivě sestavený rozpočet, který dobře nastartoval zemědělskou prvovýrobu pro příštích pět hospodářských let. „Došlo ale také ke startu agrární inflace a prudkému nárůstu cen vstupů,“ upozornil prezident agrární komory na neblahý průvodní jev. „Pokud by se loňský hospodářský výsledek několik po sobě jdoucích roků opakoval, pak by se české zemědělství vrátilo z trajektorie trvalého sestupu,“ dodal.

Zvrat k horšímu o rok později

„Všechno je jinak, karta se obrací,“ glosoval Jan Veleba ve svém vystoupení rok 2008, jak jej viděli zemědělci. „Začíná vývoj, který nikdo neprognózoval. Nikdo, ani Světová banka, která ve své studii z počátku března 2008 píše: „Ceny zemědělských komodit poněkud poklesnou, ale udrží se i nadále na vysoké úrovni oproti předchozím letům“. Ve třetím čtvrtletí se propadly hlavní komodity – mléko a obilí – a ve čvrtém čtvrtletí se mléko zhroutilo. Z USA se rozšířila krize finančních trhů a začala hospodářská krize (pokles průmyslu ČR v listopadu 2008 o 16 %),“ definoval nastalou situaci zástupce největšího uskupení zemědělců v zemi. „Nastává nejsložitější období českého zemědělství od transformace,“ konstatuje a přibližuje atributy krize:

snížení poptávky po zboží (potravinách),

tlak na snížení cen potravin a surovin,

problémy s financováním výroby.

Pro zemědělství to znamená přebytky na trhu (zboží na skladě), dále je to propad tržeb a do třetice i problémy s financováním výroby.

Návrhy k minimalizaci těchto dopadů

„V oblasti společné zemědělské politiky je potřeba urychleně vyrovnat podmínky se starými zeměmi. Nerovné podmínky, to je hlavní důvod, proč jsou dopady krize na nás mnohem větší, než je tomu v západních zemích. Rozhodli jsme se proto svolat do Brna kongres nevládních agrárních organizací nových zemí a vytvořit alianci na podporu tohoto požadavku,“ vysvětlil úmysly zemědělců z agrární komory Jan Veleba. A jaké kroky by měly provázet toto rozhodnutí?

„V České republice je nezbytné podpořit provozní a investiční úvěry prostřednictvím PGRLF. Jde nám i o zrušení záloh na daně z příjmů pro rok 2009 vypočtené z výsledků hospodářského roku 2008. Za třetí je nutné řešit odbyt obilí na energetické účely s využitím zelených bonusů a zahájit jednání o zvýšení úrovně intervenční ceny (podpora Poláků). Doporučujeme odklad nebo osvobození plateb sociálního a zdravotního pojištění. Dále velmi stojíme o podporu potravin tuzemského původu a v neposlední řadě bychom si přáli nezdaňovat dotace,“ v krátkosti definoval Jan Veleba nejdůležitější požadavky Agrární komory na vládu České republiky.

Problematika mléka – aktuální stav

Pokud jde o mléko, je současný stav podle Veleby bezprecedentní a cena je stlačena uměle víc, než je nutné. „Způsob obchodní politiky, která spočívá ve výpovědích smluv na odběr mléka, spojená s tlakem na významné procento odběru bezsmluvního mléka za cenu kolem 15 eurocentů, nemá v Evropě obdoby. Pokud by se tento princip stal obecným faktem, pak dojde ke zhroucení chovu dojného skotu v ČR a na to bychom byli přinuceni reagovat. První krok jsme už učinili – svoláním tiskové konference dne 27. ledna v Brně, na níž jsem ventilovali současné problémy producentů mléka a navrhli i nejdůležitější opatření ke snížení mléčné krize,“ uvedl Veleba. „Skot nejsou prasata a pokud odstartuje třetí vlna vybíjení stavů, bude to proces nevratný,“ dodal.

Jak reagujeme

„Začali jsme jednat s novým majitelem mlékárny Olma a získali slib, že k avizovanému rozdělení ceny nepřistoupí. Jednáme ale i o podpoře dojných krav z druhého pilíře Programu rozvoje venkova. Budeme se dál řídit i usnesením představenstva agrární komory z 28. ledna 2009, na němž se mimo jiné rozhodlo o odmítnutí dvojí ceny. To znamená, aby nebyla jiná cena pro smluvní partnery mlékárny a daleko nižší pro ty producenty mléka, s nimiž již mlékárna rozvázala smluvní vztah a snaží se farmářskou cenu stlačit na minimum, třeba na čtyři koruny za litr mléka. Usilujeme i o posílení členské základny odbytových organizací. Máme zájem zvýšit množství a objem finanční podpory exportu mléčných přebytků. Snažíme se otevřít jednání o zařazení mléka mezi podporované komodity a rádi bychom, aby se urychlila legislativa k obchodním řetězcům (příklad nákupu v Liedlu).

Úloha státu i zemědělců

Stát by podle Jana Veleby, jak uvedl ve svém vystoupení, měl urychleně podpořit financování provozních a investičních úvěrů, což už se připravuje, a jde o rychlost zavedení. Na něm je i pomoc českým potravinám, probuzení patriotismu a hrdosti, což v praxi znamená nebát se veřejně podporovat české potraviny(politici na obrazovky). Agrární komora by uvítala i aktivní dozor státu nad dodržováním zákonů horní části potravinové vertikály. Očekává, že v době českého předsednictví naši ministři obhájí co nejlépe národní zájmy v EU. V neposlední řadě by tíživé situaci v zemědělství pomohlo i stažení přebytků z trhu.

Stranou samozřejmě nemohou stát ani samotní zemědělci a pro ně má agrární komora také hned několik úkolů. Především by mělo dojít k názorovému sjednocení a tlaku na státní administrativu. Záleží i na posílení členské základny odbytových organizací a reformě jejich činnosti. V neposlední řadě bychom si ale měli ujasnit, kam chceme, my zemědělci, směřovat české zemědělství a jak hodláme stabilizovat produkční rozměr českého zemědělství“, uzavřel Veleba.